69. KAPITOLA

Když se velký mudrc Nárada doslechl, že Pán Krišna poté, co zabil démona Narakásuru, někdy zvaného Bhaumásura, přijal šestnáct tisíc manželek, užasl, že se Pán Krišna expandoval na šestnáct tisíc podob a oženil se s těmito ženami současně v různých palácích. Nárada byl zvědavý, jakým způsobem Krišna hospodaří s tolika manželkami, a s touhou vidět tyto zábavy se vydal navštívit Krišnovy různé domovy. Když dospěl do Dváraky, uviděl zahrady a parky plné rozmanitých květů různých barev a také sady se stromy přetíženými nejrůznějším ovocem. Cvrlikali tam krásní ptáci a nádherně křičeli pávi. Byly tam vodní nádrže plné modrých a červených lotosů a některé z nich byly zaplněné různými druhy lilií. U jezer přebývalo mnoho pěkných labutí a jeřábů a jejich hlasy se rozléhaly všude. Ve městě bylo na 900 000 velkých paláců postavených z prvotřídního mramoru, s branami a dveřmi ze stříbra. Sloupy domů a paláců byly posázené zázračnými kameny, safíry, smaragdy a jinými drahokamy a podlahy se nádherně leskly. Hlavní cesty, uličky, ulice, křižovatky i tržnice byly krásně vyzdobené. Celé město bylo plné obytných domů, sněmoven a chrámů a každá budova se pyšnila svou architektonickou krásou. To vše činilo z Dváraky zářivé město. Velké cesty, křižovatky, uličky a ulice i prahy všech obytných domů byly velice čisté. Po obou stranách každé cesty rostly keře a košaté stromy, které na cestu vrhaly stín, aby slunce neobtěžovalo chodce.

V tomto překrásném městě, Dvárace, měl Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, mnoho sídel. Velcí králové a princové z celého světa tyto paláce navštěvovali, jen aby Ho uctili. Architektonické plány připravil osobně Višvakarmá, stavitel polobohů, a při budování paláců projevil všechen svůj talent a vynalézavost. Těchto sídelních míst bylo více než šestnáct tisíc a v každém bydlela jedna Krišnova královna. Velký mudrc Nárada vešel do jednoho z domů a viděl, že sloupy byly z korálu a stropy byly poseté drahokamy. Zdi i klenby mezi sloupy zářily ozdobami z různých druhů safíru. Po celém paláci byly rozvěšené baldachýny, výtvory Višvakarmy, ozdobené šňůrami perel. Sedadla a jiný nábytek byly ze slonoviny posázené zlatem a diamanty a tmu v paláci rozptylovaly lampy z drahokamů. Doutnalo tam tolik vonných tyčinek a pryskyřic, že se voňavý kouř linul okny ven. Pávi sedící na schodech si obláčky kouře spletli s mraky, a takto ošálení začali radostně tančit. Bylo tam mnoho služebnic a všechny měly zlaté náhrdelníky, náramky a nádherná sárí. Bylo tam také mnoho služebníků pěkně oblečených do plášťů a turbanů, s náušnicemi z drahokamů. Všichni byli velice krásní a věnovali se různým domácím povinnostem.

Nárada spatřil Pána Krišnu, jak sedí vedle Rukminídéví, paní onoho paláce, která držela v ruce čámaru. I když tam bylo mnoho tisíc služebnic stejně krásných a kvalifikovaných a stejného věku, Rukminídéví Pána Krišnu osobně ovívala. Krišna je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kterého i Nárada uctívá, ale jakmile uviděl Náradu vstupovat do paláce, okamžitě se zvedl z Rukmininy postele a povstáním mu vzdal úctu. Pán Krišna je učitel celého světa, a aby každého poučil, jak ctít světce, jako je Nárada Muni, poklonil se tak, že se korunou dotkl země. Nejenže se poklonil, ale také se dotkl Náradových nohou a se sepjatýma rukama ho požádal, aby usedl na Jeho trůn. Pán Krišna je Nejvyšší Osobnost a uctívají Ho všichni oddaní. Je nejctihodnějším duchovním učitelem všech. Voda Gangy, emanující z Jeho nohou, posvěcuje tři světy. Všichni kvalifikovaní bráhmanové Ho uctívají, a proto se nazývá brahmaṇya-deva.

Brahmaṇya označuje toho, kdo v plné míře vlastní bráhmanské vlastnosti, jimiž jsou: pravdomluvnost, sebeovládání, čistota, vláda nad smysly, jednoduchost, úplné poznání na základě praktického uplatnění a vykonávání oddané služby. Pán Krišna všechny tyto vlastnosti má a je uctíván osobami, které je také mají. Existují tisíce a milióny jmen Pána Krišny — Viṣṇu-sahasra-nāma — a všechna dostal podle svých transcendentálních vlastností.

Pán Krišna se ve Dvárace těšil ze zábav dokonalé lidské bytosti. Když tedy mudrci Náradovi umyl nohy a vodou si pokropil hlavu, Nárada neprotestoval, neboť dobře věděl, že Pán tak jedná proto, aby každého poučil jak ctít světce. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, který je původní Nárájan a věčný přítel všech živých bytostí, takto uctil mudrce Náradu podle védských usměrňujících zásad. Uvítal ho sladkými nektarovými slovy a oslovil ho jako bhagavāna neboli toho, kdo je soběstačný, kdo vlastní veškeré poznání, schopnosti si odříkat, sílu, slávu, krásu a podobné vznešené atributy. Potom se Nárady zeptal: “Jak ti mohu sloužit?”

Nárada odpověděl: “Můj milý Pane, není udivující, že se takto chováš, protože jsi Nejvyšší Osobnost Božství a Pán všech druhů živých bytostí. Jsi nejlepší přítel všech živých tvorů, ale zároveň trestáš darebáky a závistivé. Vím, že jsi sestoupil na Zemi za účelem náležitého udržování celého vesmíru. Tvé zjevení tedy není vynucené ničím jiným. Jen ze své vůle se rozhoduješ přijít a odejít. Mám veliké štěstí, že dnes mohu vidět Tvé lotosové nohy. Každý, kdo vyvine pouto ke Tvým lotosovým nohám, dosáhne nejvyššího postavení na úrovni neutrality, kde ho neznečišťují hmotné kvality přírody. Můj Pane, jsi neomezený — neexistují meze Tvého majestátu. Velcí polobozi jako Pán Brahmá a Pán Šiva Tě stále nosí ve svých srdcích a meditují o Tobě. Podmíněné duše, které se nyní ocitly ve vyschlé studni hmotné existence, se mohou dostat z tohoto věčného zajetí jedině tak, že přijmou Tvé lotosové nohy. Jsi tedy jediným útočištěm všech podmíněných duší. Můj milý Pane, laskavě ses mě ptal, co pro mě můžeš udělat. V odpověď Tě jednoduše žádám, abych nikdy na Tvé lotosové nohy nezapomněl. Je mi jedno, kde se budu nacházet, ale modlím se, abych mohl neustále vzpomínat na Tvé lotosové nohy.”

Žádostí o toto požehnání od Pána ukázal mudrc Nárada ideální modlitbu všech čistých oddaných. Čistý oddaný Pána nikdy nežádá o nějaké hmotné či duchovní požehnání; jeho jedinou modlitbou je, aby nikdy, za žádných životních okolností nezapomněl na Pánovy lotosové nohy. Čistý oddaný se nestará, zda se dostane do nebe nebo do pekla; může-li stále vzpomínat na lotosové nohy Pána, je spokojený všude. Stejnou modlitbu učil Pán Čaitanja ve své Śikṣāṣṭace, kde jasně prohlásil, že jediné, co chce, je oddaná služba život za životem. Čistý oddaný nechce ani zastavit koloběh zrození a smrti. Čistému oddanému nevadí, když se musí rodit znovu v různých životních druzích. Jeho jediným cílem je, aby v žádných životních podmínkách nezapomněl na Pánovy lotosové nohy.

Poté, co Náradadží odešel z Rukminina paláce, chtěl vidět další činnosti Krišnovy vnitřní energie yogamāyi, a tak vstoupil do paláce jiné královny. Tam spatřil Pána Krišnu, jak se svou drahou ženou a Uddhavou hraje šachy. Pán okamžitě vstal ze svého místa a vyzval Náradu Muniho, aby tam usedl místo Něho. Pak ho znovu uctíval se stejnými předměty používanými k uctívání jako v paláci Rukminí. Poté, co ho náležitě uctil, jednal, jako by nevěděl, co se stalo v prvním paláci. Řekl mu tedy: “Můj milý mudrci, když sem přijdeš, jsi úplný sám v sobě. My jsme hospodáři a stále něco potřebujeme, ty však nevyžaduješ ničí pomoc, protože jsi spokojený uvnitř. Jaké přivítání ti za těchto okolností můžeme nabídnout a co bychom ti mohli dát? Jelikož jsi však bráhmana, je Naší povinností nabídnout ti vše, co můžeme. Proto tě prosím, nařiď Mi, co pro tebe mohu udělat?”

Náradadží věděl vše o Pánových zábavách, a tak bez dalšího mluvení v tichosti odešel z paláce, žasnoucí nad Pánovými činnostmi. Potom vstoupil do jiného paláce. Tentokrát uviděl Pána Krišnu jako milujícího otce, který hladí své malé děti. Odtamtud šel do dalšího paláce, kde viděl, jak se Pán Krišna připravuje na koupel. Tímto způsobem světec Nárada prošel každý z šestnácti tisíc paláců a v každém viděl Krišnu dělat něco jiného.

V jednom paláci obětoval Krišna do ohně a prováděl védské obřady, jak je předepsáno hospodářům. V jiném paláci viděl Nárada Krišnu vykonávat oběť zvanou pañca-yajña, která je pro hospodáře povinná. Tato yajña je také známá jako pañca-sūnā. Každý, a hlavně hospodáři, se vědomě či nevědomě dopouští pěti druhů hříšných činností. Když pijeme vodu ze džbánu, zabíjíme mnoho mikrobů, kteří v ní jsou. Podobně zabijeme mnoho mikrobů, když používáme hmoždíř nebo když jíme. Mnoho jich zabijeme, když stíráme podlahu nebo zapalujeme oheň, a když jdeme po ulici, zabíjíme mnoho mravenců a jiného hmyzu. Vědomě či nevědomě tedy zabíjíme při všem, co děláme. Proto je povinností všech hospodářů vykonávat oběť pañca-sūnā, aby se zbavili reakcí za tyto hříšné činy.

V jednom paláci Nárada zastihl Krišnu, jak po vykonání obřadních yajñí hostí bráhmany. Ve druhém paláci Ho našel potichu pronášet mantru Gájatrí a ve třetím cvičit se v boji s mečem a štítem. V některých palácích viděl Krišnu jezdit na koních, slonech či vozech a přecházet z místa na místo. Jinde Ho nalezl, jak odpočívá na posteli, a zase jinde, jak sedí na svém sedátku a různí oddaní Ho opěvují svými modlitbami. V některých palácích se radil o důležitých záležitostech se svými ministry, jako byl Uddhava. V jednom paláci Ho Nárada našel obklopeného mnoha mladými kurtizánami, jak si užívá v bazénu. V jiném paláci rozdával pěkně ozdobené krávy bráhmanům a v dalším naslouchal vyprávění Purán a historických příběhů, jako je Mahābhārata, což jsou doplňková písma určená pro předávání védského poznání obyčejným lidem prostřednictvím popisů důležitých událostí v dějinách vesmíru. Někde našel Pána Krišnu těšit se s manželkou tak, že si vyměňovali žertovná slova. Jinde Ho našel vykonávat se svou ženou náboženské obřady. Jelikož pro hospodáře je nezbytné střádat finance na různé výdaje, někde našel Krišnu, jak se zabývá otázkami ekonomického rozvoje. Někde jinde Ho viděl užívat si rodinného života podle usměrňujících zásad śāster.

V jednom paláci seděl Krišna v meditaci, jako by soustřeďoval mysl na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je mimo tyto hmotné vesmíry. Meditací doporučenou v autorizovaných písmech se rozumí soustředění mysli na Nejvyšší Osobnost Božství, Višnua. Pán Krišna je sám původní Višnu, ale protože hrál úlohu lidské bytosti, jasně svým osobním chováním ukázal, co meditace znamená. Někde bylo vidět, jak Pán Krišna uspokojuje starší, společensky výše postavené osoby dodáváním věcí, které potřebují. Někde jinde našel Náradadží Pána Krišnu diskutovat o válčení a jinde zase uzavírat mír s nepřáteli. Někde Pán Krišna rozebíral se svým starším bratrem, Pánem Balarámou, co je nejvyšší blahodárnou činností pro celou lidskou společnost. Nárada viděl Pána Krišnu, jak v patřičnou dobu zařizuje pro své syny a dcery svatby s vhodnými nevěstami a ženichy, a svatební obřady se konaly s velkou slávou. V jednom paláci se Pán loučil se svými dcerami a v jiném vítal svoji snachu. Lidé z celého města žasli, když viděli takové velkolepé obřady.

Někde bylo vidět, jak Pán provádí různé druhy obětí pro uspokojení polobohů, kteří jsou Jeho pouhými kvalitativními expanzemi. Někde konal veřejné dobročinné skutky — zařizoval kopání hlubokých studní, aby lidé měli vodu, stavění ubytoven a zahrad pro neznámé hosty a zakládání klášterů a chrámů pro svaté osoby. Toto jsou některé z povinností předepsaných ve Védách, které by měli hospodáři vykonávat pro splnění svých hmotných tužeb. Někde Nárada viděl Krišnu jako kšatrijského krále na lovu zvířat v lese, jedoucího na krásném sindhském koni. Podle védských pravidel má kšatrija dovoleno za jistých okolností zabíjet určitá zvířata — buď pro udržení klidu v lese, nebo za účelem obětování zvířete v obětním ohni. Kšatrijům je dovoleno, aby se takto cvičili v zabíjení, neboť musejí nemilosrdně zabíjet nepřátele, aby udržovali mír ve společnosti. Při jedné příležitosti uviděl velký mudrc Nárada Pána Krišnu, Nejvyšší Osobnost Božství a Pána mystických sil, jak jedná jako špeh v převlečení, aby poznal pohnutky různých obyvatel města a paláců.

Světec Nárada viděl všechny tyto činnosti Pána, který je Nadduší všech živých bytostí, ale který hrál roli obyčejné lidské bytosti, aby projevil činnosti své vnitřní energie. V duchu se usmíval a takto Pána oslovil: “Můj milý Pane všech mystických sil, který jsi cílem meditace velkých mystiků, rozsah Tvých mystických sil je nepochopitelný i pro mystiky, jako je Pán Brahmá a Pán Šiva. Jelikož jsem však neustále zaměstnaný transcendentální láskyplnou službou Tvým lotosovým nohám, ze své milosti jsi mi laskavě vyjevil působení své vnitřní energie. Můj milý Pane, všichni by Tě měli uctívat. Polobozi i vládnoucí božstva všech čtrnácti planetárních soustav si jsou plně vědomi Tvé transcendentální slávy. Nyní mi prosím požehnej, abych mohl cestovat po všech vesmírech a opěvovat slávu Tvých transcendentálních činností.”

Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Náradovi odpověděl: “Můj milý Nárado, ó mudrci mezi polobohy, ty víš, že jsem nejvyšší učitel všech náboženských zásad, sám je dokonale následuji a také nejvíce dohlížím na to, aby byly dodržovány. Osobně žiji podle těchto náboženských zásad, abych celý svět učil, jak jednat. Můj milý synu, Já sám si přeji, aby tě projevy Mé vnější energie nezmátly.”

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se věnoval svým domácím činnostem, aby lidi učil, jak je možné posvětit rodinný život i v případě, že někdo lpí na zajetí v hmotné existenci. Rodinný život ve skutečnosti nutí člověka pokračovat s hmotným bytím, ale Pán byl k hospodářům velice laskavý a ukázal, jak mohou obyčejný rodinný život posvětit. Jelikož je Krišna středem všech činností, život hospodáře vědomého si Krišny je transcendentální vůči všem védským příkazům a je automaticky posvěcený.

Nárada tak viděl jediného Krišnu žít v šestnácti tisících paláců prostřednictvím svých úplných expanzí. Působením Jeho nepochopitelné energie Ho bylo možné vidět v paláci každé jednotlivé královny. Pán Krišna má neomezenou moc, a když Nárada znovu a znovu vnímal projevy Krišnovy vnitřní energie, jeho údiv neznal mezí. Pán Krišna svým osobním příkladem ukazoval, jako kdyby velice lpěl na čtyřech principech civilizovaného života — náboženství, ekonomickém rozvoji, smyslovém požitku a osvobození. Tyto čtyři principy hmotného bytí jsou nezbytné pro duchovní rozvoj lidské společnosti, a přestože Pán Krišna nemusel, jednal jako hospodář, aby lidé mohli ve vlastním zájmu následovat Jeho příklad. Pán Krišna uspokojil mudrce Náradu ve všech ohledech. Nárada byl velice rád, že viděl Pánovy činnosti ve Dvárace, a zase odcestoval.

Při popisování činností Pána Krišny ve Dvárace vysvětlil Šukadéva Gósvámí králi Paríkšitovi, jak Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, sestupuje do tohoto hmotného vesmíru působením své vnitřní energie a osobně ukazuje zásady, které mohou člověka, jenž je následuje, dovést k dosažení nejvyššího životního cíle. Všechny královny ve Dvárace, kterých bylo více než šestnáct tisíc, zaměstnaly své ženské půvaby v transcendentální službě Pánu tak, že Mu s úsměvem sloužily, a Pána těšilo chovat se k nim jako dokonalý manžel, který si vychutnává rodinný život. Mělo by nám být jasné, že takové zábavy nemůže provádět nikdo jiný než Pán Šrí Krišna, který je původní příčinou stvoření, udržování a zničení celého vesmírného projevu. Každý, kdo pozorně poslouchá vyprávění o Pánových zábavách ve Dvárace nebo kdo podporuje kazatele hnutí pro vědomí Krišny, bude moci bez potíží projít cestou osvobození a okusit nektar lotosových nohou Pána Krišny. Zároveň se tak zapojí do oddané služby Krišnovi.