Kapitola dvacátá třetí
 

Šríla Rúpa Gósvámí píše, že ačkoliv je Kršna zdrojem neomezené radosti a je nejvĕtší ze všech vůdců, přesto trojím způsobem závisí na svých oddaných. Oddaný oceňuje Nejvyšší Osobnost Božství podle svého citového postavení třemi způsoby: jako nejdokonalejšího, velice dokonalého a dokonalého. Projeví-li se Pán plnĕ, vzdĕlaní učenci Ho oceňují jako nejdokonalejšího, projeví-li se v menším rozsahu, nazývá se velice dokonalý, a projeví-li se ještĕ ménĕ, nazývá se dokonalý. Znamená to, že Kršna je oceňován ve třech stupních, které se obzvláštĕ projevují následovnĕ: je-li v Gólóce Vrndávanĕ, projeví své transcendentální vlastnosti jako nejdokonalejší, je-li ve Dvárace, projeví je jako velice dokonalé, a je-li v Mathuře, projeví je jako dokonalé.
 

Kršnovu osobnost je v rozboru možno označit jako dhīrodātta, dhīra- -lalita, dhīra-praśānta a dhīroddhata. Zeptá-li se nĕkdo, jak můžeme nĕjakou osobnost spatřovat ve čtyřech navzájem si odporujících pohledech, můžeme odpovĕdĕt, že Pán je zdrojem všech transcendentálních vlastností a činností. Jeho různé aspekty můžeme analyzovat podle zábav, kterých je neomezené množství, a tak si zde nic neodporuje.
 

Drhīrodātta je človĕk, který je přirozenĕ velice vážný, jemný, odpouštĕjící, milostivý, odhodlaný, pokorný, vysoce kvalifikovaný, rytířský a fyzicky přitažlivý.
 

V tomto ohledu je velice důležitý citát krále nebes Indry: „Můj drahý Pane, přiznávám, že jsem se proti Tobĕ dopustil velkého přestupku, ale nejsem schopen toho litovat, neboť mne mate pohled na Tvůj ojedinĕle rytířský duch, snahu ochránit své oddané, na Tvé odhodlání, Tvou vytrvalost, když jsi držel velký kopec Góvardhana, na Tvé krásné tĕlesné rysy a Tvou ojedinĕlou vlastnost — že Tĕ potĕší pouhé modlitby Tvých oddaných a tĕch, kteří se proti Tobĕ dopustili přestupku.“
 

Tato řeč krále nebes Indry přesnĕ dokládá, že Kršna je dhīrodātta. Mnoho vzdĕlaných učenců uznalo, že i Pán Rámačandra je dhīrodātta, ale všechny Jeho vlastnosti jsou zahrnuty v povaze Pána Kršny.
 

Človĕk se nazývá dhīra-lalita, je-li přirozenĕ velice zábavný, vždy v rozkvĕtu mládí, odborník na žerty a je prost veškeré úzkosti. Taková osobnost je vĕtšinou přivyklá domovu a podřizuje se svému milenci. Rys dhīra-lalita v Kršnovĕ osobnosti popisuje Jadžňa-patní, manželka jednoho z bráhmanů, kteří provádĕli obĕti ve Vrndávanĕ. Řekla své přítelkyni: „Jednoho dne Šrímatí Rádhárání odpočívala se svými společnicemi v zahradĕ, a do této společnosti přišel Kršna. Posadil se, a začal velice nestydatĕ vyprávĕt o svých radovánkách s Rádhárání, které se odehrály předcházející noci. Jeho řeč přivedla Rádhárání do velkých rozpaků, stydĕla se a zasnila se v myšlenkách. Kršna využil té příležitosti a namaloval jí na ňadra různé druhy tilaků. Kršna se ukázal jako veliký odborník tohoto umĕní.“ Tímto způsobem se Kršna jako dhīra-lalita radoval ve společnosti gópí ze svých mladických sklonů.
 

Odborníci na divadelní hry říkají, že Amor je ideální dhīra-lalita, ale všechny vlastnosti dhīra-lalita můžeme ještĕ dokonaleji nalézt v osobnosti Kršny.
 

Človĕk, který je velice mírumilovný, odpouštĕjící, ohleduplný a vdĕčný, se nazývá dhīra-praśānta. Kršna projevil svůj rys dhīra-praśānta při svém jednání s Pánduovci. Za jejich vĕrnou oddanost se stal jejich vozatajem, rádcem, přítelem, poslem a nĕkdy tĕlesným strážcem. Takový může být výsledek oddané služby Višnuovi. Když Kršna říkal Mahárádžovi Judhišthirovi o náboženských zásadách, ukázal se jako vzdĕlaný, ale jelikož přijal postavení Judhišthirova mladšího bratrance, mluvil velice jemným tónem, což umocňovalo Jeho krásné tĕlesné rysy. Pohyby Jeho očí a styl Jeho řeči dokázaly, jak dokonale umĕl poučovat o morálních záležitostech. Učenci nĕkdy přijímají také Mahárádžu Judhišthiru jako osobnost dhīra-praśānta.
 

Človĕka, který je velice závistivý, pyšný, snadno se nahnĕvá, je netrpĕlivý a samolibý, nazývají vzdĕlanci dhīroddhata. V povaze Pána Kršny jsou vidĕt tyto vlastnosti, protože v dopise Kálajavanovi napsal, že Kálajavana je hříšná žába. Kršna mu v dopise poradil, aby si okamžitĕ odešel hledat nĕjakou tmavou studnu, protože jeden černý had jménem Kršna velice dychtí všechny takové hříšné žáby pozřít. Kršna Kálajavanu upomenul, že může všechny vesmíry obrátit v prach pouhým pohledem.
 

Kršnova slova se zdají být zjevnĕ závistivé povahy, ale při různých zábavách, na různých místech a v různém čase se tato vlastnost přijímá jako vhodný charakterový rys. Kršnovy rysy dhīroddhata přijímáme jako dobré vlastnosti, protože je užívá pouze k tomu, aby chránil své oddané. Jinými slovy, při výmĕnách oddané služby mohou být použity dokonce i nežádoucí vlastnosti.
 

Druhý bratr Pánduovců, Bhíma, je také nĕkdy popisován jako dhīroddhata.
 

Kršna jednou bojoval s démonem, který se objevil v podobĕ srnce. Vyzval ho takto: „Postavil jsem se ti jako velký slon jménem Kršna. Musíš odejít z bojištĕ a přijmout porážku, jinak tĕ čeká smrt.“ Kršnův vyzývavý duch se Jeho vznešené povaze neprotiví — Kršna je Nejvyšší Bytost a v Jeho povaze je možné najít vše.
 

O protikladných rysech Nejvyšší Osobnosti Božství se píše v Kúrma Puránĕ. Říká se tam, že Nejvyšší Pán není ani moc tlustý a ani moc hubený. Je transcendentální hmotným vlastnostem i přesto, že Jeho tĕlo má černou barvu. Jeho oči jsou načervenalé, je všemocný a vlastní veškerá bohatství. Protichůdné rysy v Kršnovĕ osobnosti nejsou udivující a vlastnĕ bychom si nemĕli myslet, že si vlastnosti Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, odporují. Mĕli bychom se snažit Kršnovým rysům porozumĕt od autorit a pochopit, jak tyto vlastnosti podle své svrchované vůle využívá.
 

Mahá-varáha Purána potvrzuje, že transcendentální tĕla Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, a Jeho expanzí existují vĕčnĕ. Nejsou nikdy hmotná; jsou zcela duchovní a plná poznání. Jsou jako oceán všech transcendentálních vlastností. Ve Višnu-jámala-tantře se říká, že jelikož jsou Nejvyšší Pán a Jeho expandovaná tĕla vždy plná poznání, blaženosti a vĕčnosti, jsou vždy prosty osmnácti druhů hmotného znečištĕní — iluze, únavy, chyb, hrubosti, hmotného chtíče, roztĕkanosti, pýchy, závisti, násilí, nemilosrdnosti, vyčerpání, nepravosti, hnĕvu, dychtĕní, závislosti, touhy ovládat vesmír, spatřování dvojností a podvádĕní.
 

Z výše zmínĕných citátů je patrno, že Mahá-Višnu je zdrojem všech inkarnací v hmotném svĕtĕ. Syn Nandy Mahárádži má však ještĕ vznešenĕjší zcela jedinečné vlastnosti a tudíž můžeme poznat, že je zdrojem i Mahá-Višnua. Potvrzuje to Brahma-sanhitá: „Hluboce se klaním Góvindovi, Jehož částečnou reprezentací je Mahá-Višnu.“ Nesmírná podoba Mahá-Višnua je zdrojem, ze kterého se vytvářejí nespočetné vesmíry. Pocházejí z Jeho výdechu a s Jeho vdechem vcházejí do Nĕho zpĕt. Tento Mahá-Višnu je také úplnou částí části Kršny.