Úvod

Vzývání příznĕ: Pán Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství, příčina všech příčin, zdroj všech ras neboli vztahů — neutrality (pasivního uctívání), služebnictví, přátelství, rodičovství, milostné lásky, komičnosti, soucitnosti, strachu, rytířství, hrůzy, údivu a zničení. Je nejpřitažlivĕjší osobou, a svými transcendentálními přitažlivými rysy okouzlil všechny gópí v čele s Tárakou, Pálikou, Šjámou, Lalitou a především Šrímatí Rádhárání. Prosíme o Jeho milost, aby nic nebránilo v plnĕní této povinnosti — napsat Nektar oddanosti na podnĕt Jeho Božské Milosti Šrí Šrímad Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Prabhupády.
 

Klaním se v hluboké úctĕ lotosovým nohám Šríly Rúpy Gósvámího Prabhupády a Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Prabhupády. Jimi inspirován, píši nyní souhrnnou studii Bhakti-rasámrta-sindhu. Je to vznešená vĕda oddané služby, jak ji předložil Šrí Čaitanja Maháprabhu, který se zjevil před pĕti sty lety v západním Bengálsku v Indii, aby rozšiřoval hnutí pro vĕdomí Kršny.
 

Šríla Rúpa Gósvámí začíná svou velkou knihu tím, že se uctivĕ klaní Šrí Sanátanovi Gósvámímu, svému staršímu bratru a duchovnímu mistrovi, a modlí se, aby ho Bhakti-rasámrta-sindhu potĕšil. Dále se modlí, aby setrval v tomto oceánu nektaru a mohl neustále cítit transcendentální radost ve službĕ Rádĕ a Kršnovi.
 

Let us offer our respectful obeisances to all the great devotees and ācāryas (holy teachers), who are compared to sharks in the great ocean of nectar and who do not care for the various rivers of liberation. Impersonalists are very fond of merging into the Supreme, like rivers that come down and merge into the ocean. The ocean can be compared to liberation, and the rivers to all the different paths of liberation. The impersonalists are dwelling in the river water, which eventually comes to mix with the ocean. They have no information, however, that within the ocean, as within the river, there are innumerable aquatic living entities. The sharks who dwell in the ocean do not care for the rivers that are gliding down into it. The devotees eternally live in the ocean of devotional service, and they do not care for the rivers. In other words, those who are pure devotees always remain in the ocean of transcendental loving service to the Lord and have no business with the other processes, which are compared to the rivers that only gradually come to the ocean.

Hluboce se pokloňme všem velkým oddaným a áčárjům (svatým učitelům), kteří jsou přirovnáváni ke žralokům ve velkém oceánu nektaru a kteří se nestarají o různé řeky osvobození. Impersonalisté velice touží splynout s Nejvyšším jako řeky, které přitékají a vlévají se do oceánu. Oceán lze přirovnat k osvobození a řeky ke všem různým cestám osvobození. Impersonalisté prodlévají v říční vodĕ, která přitéká a mísí se s oceánem. Nemají však ponĕtí o tom, že v oceánu je stejnĕ jako v řece nespočetné množství vodních živočichů. Žraloci v oceánu se nezajímají o řeky, které do nĕj přitékají. Oddaní vĕčnĕ žijí v oceánu oddané služby a o řeky se nestarají. Jinak řečeno čistí oddaní vždy zůstávají v oceánu transcendentální láskyplné služby Pánu a nemají co do činĕní s ostatními procesy, které jsou přirovnávány k řekám, jen postupnĕ do oceánu přitékajícím.
 

Autor Bhakti-rasámrta-sindhu, Šríla Rúpa Gósvámí, velice skromnĕ přiznává, že se pouze snaží rozšířit vĕdomí Kršny po celém svĕtĕ, ačkoliv si o sobĕ pokornĕ myslí, že není této práce hoden. Takový by mĕl být přístup všech kazatelů hnutí pro vĕdomí Kršny, následujících šlépĕje Šríly Rúpy Gósvámího. Nikdy bychom si nemĕli myslet, že jsme velcí kazatelé, ale vždy bychom mĕli mít na pamĕti, že jsme pouze nástroji předcházejících áčárjů, a jednoduše tím, že půjdeme v jejich stopách, můžeme být schopni vykonat nĕco ve prospĕch trpícího lidstva.
 

Bhakti-rasámrta-sindhu se dĕlí na čtyři části, právĕ tak, jako se dĕlí oceán. V každé části pak rozlišujeme různé oblasti. V Bhakti-rasámrta- -sindhu se oceán zprvu dĕlí na východní, jižní, západní a severní, přičemž oblasti v tĕchto odlišných částech se nazývají vlny. Stejnĕ jako v oceánu jsou neustále různé vlny, ať už na stranĕ východní, jižní, západní nebo jižní, tak má různé vlny i Bhakti-rasámrta-sindhu. V první části jsou čtyři vlny, přičemž první je všeobecný popis oddané služby. Druhá se týká usmĕrňujících zásad pro vykonávání oddané služby a třetí vlna popisuje oddanou službu v extázi. Ve čtvrté je konečný cíl, láska k Bohu. Všechny budou jasnĕ popsány spolu s jejich různými příznaky.
 

Autorizované popisy bhakti neboli oddané služby, které následují šlépĕje předchozích áčárjů, shrnuje následující výrok Šríly Rúpy Gósvámího: „Prvotřídní oddaná služba se vyznačuje sklonem být zcela zamĕstnán ve vĕdomí Kršny, příznivou službou Pánu.“ Znamená to, že je možné si být vĕdom Kršny také nepříznivĕ, což však nelze považovat za čistou oddanou službu. Čistá oddaná služba by mĕla být zbavená veškeré touhy po hmotném zisku nebo po smyslovém požitku. Tyto touhy se rozvíjejí prostřednictvím plodonosných činností a filozofické spekulace. Lidé se obvykle vĕnují různým činnostem, aby obdrželi nĕjaký hmotný zisk, a vĕtšina filozofů předkládá různé návrhy transcendentální realizace v knihách plných slovního kejklířství a spekulace. Čistá oddaná služba nesmí být znečištĕna plodonosnými činnostmi a filozofickou spekulací. Človĕk se musí naučit uvĕdomování si Kršny neboli čisté oddané službĕ od autorit prostřednictvím spontánní láskyplné služby.
 

Oddaná služba je druhem zušlechťování, rozvíjení. Není to pouhá nečinnost pro lidi, kteří jsou rádi nečinní nebo kteří vĕnují svůj čas tiché meditaci. Pro nĕ existuje mnoho různých metod, ale rozvíjení vĕdomí Kršny je nĕco jiného. Přesné slovo, které v této souvislosti použil Šríla Rúpa Gósvámí, je anuśīlana neboli rozvíjení následováním předcházejících učitelů (áčárjů). Jakmile říkáme „rozvíjení,“ poukazujeme na činnost. Samotné vĕdomí nám bez činnosti nemůže pomoci. Všechny činnosti mohou být rozdĕleny do dvou skupin: do první patří činnosti, jimiž se človĕk snaží dosáhnout určitého cíle, a do druhé ty, jimiž se snaží vyhnout nepříznivým podmínkám. V sanskrtu se nazývají pravṛtti a nivṛtti — kladný a záporný čin. Existuje mnoho příkladů záporného jednání. Nemocný človĕk například musí být opatrný a užívat léky, aby se zbavil nĕjaké nepříjemné nemoci.
 

Ti, kteří rozvíjejí duchovní život a provádĕjí oddanou službu, jsou neustále zamĕstnáni různými činnostmi. Mohou je vykonávat tĕlem nebo myslí. Myšlení, cítĕní a chtĕní jsou činnosti mysli, a když chceme nĕco udĕlat, činnost se projeví pomocí hrubých tĕlesných smyslů. Ve svých mentálních činnostech bychom se mĕli neustále snažit myslet na Kršnu a plánovat, jak Ho potĕšit, a tím jít ve stopách velkých áčárjů a svého duchovního mistra. Existují činnosti tĕla, činnosti mysli a činnosti řeči. Človĕk vĕdomý si Kršny používá svá slova ke kázání slávy Pána. Tomu se říká kīrtana. Kršny si vĕdomý človĕk svou mysl neustále zamĕstnává myšlenkami na činnosti Pána — jak mluví na Kuruovském bitevním poli nebo jak se oddává rozličným zábavám se svými oddanými ve Vrndávanĕ. Tímto způsobem může neustále myslet na činnosti a zábavy Pána. To je mentální rozvíjení vĕdomí Kršny.
 

Podobnĕ můžeme prokázat mnohé služby svými tĕlesným činnostmi. Avšak všechny takové činnosti musí být ve vztahu ke Kršnovi. Tento vztah navážeme, když se spojíme s pravým duchovním mistrem, který je přímým představitelem Kršny v učednické posloupnosti. Provádĕní činností ve vĕdomí Kršny tĕlem by mĕl řídit duchovní mistr, a my bychom je mĕli s vírou vykonávat. Spojení s duchovním mistrem se nazývá zasvĕcení. Ode dne zasvĕcení duchovním mistrem je mezi Kršnou a osobou, která se snaží pokročit ve vĕdomí Kršny, navázáno spojení. Bez zasvĕcení od pravého duchovního mistra ke skutečnému spojení s uvĕdomováním si Kršny nikdy nedojde.
 

Uvĕdomování si Kršny není hmotné. Pán má tři hlavní energie — totiž vnĕjší energii, vnitřní energii a okrajovou energii. Živým bytostem se říká okrajová energie a hmotný vesmírný projev je projevem vnĕjší neboli hmotné energie. Pak existuje duchovní svĕt, který je projevem vnitřní energie. Když živé bytosti, které se nazývají okrajová energie jednají pod nižší, vnĕjší energií, provádĕjí hmotné činnosti, a když se zamĕstnají v činnostech pod vnitřní, duchovní energií, jejich činnosti jsou označovány jako činnosti ve vĕdomí Kršny. To znamená, že velké duše neboli velcí oddaní nejednají pod vlivem hmotné energie, ale pod ochranou duchovní energie. Oddaná služba, tedy činnosti ve vĕdomí Kršny jsou přímo pod nadvládou duchovní energie. Jinými slovy energie je druh síly, která může být zduchovnĕna milostí pravého duchovního mistra a Kršny.
 

V Čaitanja-čaritámrtĕ od Kršnadásy Kavirádži Gósvámího Šrí Čaitanja uvádí, že človĕku, který Kršnovou milostí přijde do styku s pravým duchovním mistrem, se dostalo velkého štĕstí. Ten, kdo má vážný zájem o duchovní život, dostane od Kršny inteligenci, jejímž prostřednictvím přijde do styku s pravým duchovním mistrem a jeho milostí pak pokročí ve vĕdomí Kršny. Vše, co se týká vĕdomí Kršny, spadá přímo pod duchovní energii — pod Kršnu a duchovního mistra. S hmotným svĕtem to nemá nic společného. Když mluvíme o „Kršnovi“, míníme tím Nejvyšší Osobnost Božství, Nejvyššího Pána spolu s Jeho mnoha expanzemi. Expanduje se prostřednictvím svých úplných částí, svých odlišných částí a svých různých energií. „Kršna“ jinými slovy znamená vše a zahrnuje vše. Všeobecnĕ bychom však mĕli chápat, že „Kršna“ znamená Kršna a Jeho osobní expanze. Kršna se expanduje jako Baladéva, Sankaršana, Vásudéva, Aniruddha, Pradjumna, Ráma, Nrsinha a Varáha a také jako mnoho jiných inkarnací a nespočetných Višnuových expanzí. Ve Šrímad Bhágavatamu je napsáno, že jich je tolik, kolik je nespočetných vln. Kršna zahrnuje všechny expanze a také své čisté oddané. V Brahma- -sanhitĕ stojí, že všechny Kršnovy expanze jsou plné vĕčnosti, blaženosti a vĕdomosti.
 

Oddanĕ sloužit znamená vykonávat činnosti ve vĕdomí Kršny, činnosti, které jsou příznivé a přinášejí transcendentální radost Nejvyššímu Pánu, Kršnovi. Jakékoliv činnosti, které jsou nepříznivé transcendentálnímu zájmu Pána, nemohou být považovány za oddanou službu. Velcí démoni jako Rávana, Kansa a Hiranjakašipu například neustále mysleli na Kršnu, ale mysleli na Nĕho jako na svého nepřítele. Takové myšlení nemůžeme považovat za bhakti neboli za vĕdomí Kršny.
 

Impersonalisté nĕkdy mylnĕ chápou oddanou službu a oddĕlují Kršnu od Jeho příslušenství a zábav. Bhagavad-gítá byla například přednesena na Kuruovském bitevním poli a impersonalisté říkají, že Kršna je důležitý, ale Kuruovské bitevní pole je nepodstatné. Oddaní také vĕdí, že s Kuruovským bitevním polem jako takovým nemají co do činĕní, ale zároveň vĕdí, že „Kršna“ neznamená jen Kršna samotný. Kršna je vždy doprovázený svými společníky a příslušenstvím. Když například nĕkdo řekne: „Dej nĕco k jídlu tomu človĕku se zbranĕmi“, jíst bude ten človĕk a ne zbranĕ. Oddaný se může podobnĕ zajímat o příslušenství a místa — jako je Kuruovské bitevní pole — která mají spojitost s Kršnou, ale jiná bojištĕ pro nĕho nemají význam. Zajímá se o Kršnu — o Jeho řeč, Jeho pokyny atd. Toto bitevní pole je důležité díky Kršnovi.
 

Tím jsme souhrnnĕ vysvĕtlili, co to vlastnĕ vĕdomí Kršny je. Bez tohoto chápání si človĕk jistĕ mylnĕ vyloží, proč se oddaní zajímají o Kuruovské bitevní pole. Ten, kdo má zájem o Kršnu, se začne zajímat i o Jeho různé zábavy a činnosti.
 

Definici čistého oddaného, jak ji podal Rúpa Gósvámí v Bhakti- -rasámrta-sindhu, lze shrnout takto: jeho služba je příznivá a je vždy ve vztahu ke Kršnovi. Abychom udrželi čistotu činností ve vĕdomí Kršny, musíme být zbaveni všech hmotných tužeb a filozofické spekulace. Jakákoliv jiná touha, než touha sloužit Pánu, se nazývá hmotná touha. „Filozofická spekulace“ se týká druhu spekulace, která nakonec dospĕje k voidistickému nebo neosobnímu závĕru. Takové závĕry nemají pro človĕka vĕdomého si Kršny cenu. Pouze zřídka může nĕkdo pomocí filozofické spekulace dospĕt k závĕru, že by mĕl uctívat Vásudévu, Kršnu. To je potvrzeno v samotné Bhagavad-gítĕ. Konečným cílem filozofické spekulace musí být tedy Kršna s pochopením, že Kršna je vše, příčina všech příčin, a človĕk by se mĕl Jemu odevzdat. Dospĕjeme-li k tomuto závĕru, pak je filozofický pokrok příznivý, ale je-li závĕrem filozofické spekulace voidismus nebo impersonalismus, pak to není bhakti.
 

Karma neboli plodonosné činnosti se nĕkdy chápou jako rituální činnosti. Existuje mnoho lidí, které velice přitahují obřady popsané ve Védách, ale když človĕka začnou přitahovat pouhé obřady bez poznání Kršny, jeho činnosti nejsou pro vĕdomí Kršny příznivé. Uvĕdomování si Kršny je ve skutečnosti možné provádĕt jednoduše nasloucháním, zpíváním, vzpomínáním atd. Šrímad Bhágavatam popisuje devĕt různých způsobů a dĕlat cokoliv jiného je pro vĕdomí Kršny nepříznivé. Človĕk by mĕl být tedy neustále ve střehu proti pokleskům.
 

Šríla Rúpa Gósvámí ve své definici bhakti také uvedl slovo jñāna- -karmādi. Karmādi (plodonosná práce) jsou činnosti, které nepomáhají človĕku dospĕt k čisté oddané službĕ. Mnoho podob takzvaného odříkání také není příznivých pro oddanou službu ve vĕdomí Kršny.
 

Šríla Rúpa Gósvámí též citoval následující definici z Nárada-paňčarátry: „Človĕk by mĕl být prost všech hmotných označení a uvĕdomováním si Kršny se musí očistit od všeho hmotného znečištĕní. Mĕl by se znovu vrátit ke své čisté totožnosti, ve které své smysly zapojuje ve službĕ vlastníku smyslů.“ Když naše smysly slouží skutečnému vlastníku smyslů, říká se tomu oddaná služba. V podmínĕném stavu slouží naše smysly tĕlesným žádostem. Jsou-li tytéž smysly zamĕstnány vykonáváním Kršnova příkazu, naše činnosti se nazývají bhakti.
 

Dokud se človĕk ztotožňuje s tím, že náleží k jisté rodinĕ, společnosti nebo jisté osobĕ, říká se, že ho pokrývají označení. Je-li si plnĕ vĕdom toho, že nenáleží žádné rodinĕ, společnosti nebo zemi, nýbrž že má vĕčný vztah s Kršnou, pak pozná, že by se jeho energie nemĕla používat v zájmech takzvané rodiny, společnosti nebo zemĕ, ale v zájmech Kršny. To je ušlechtilý cíl a úroveň čisté oddané služby ve vĕdomí Kršny.