SLOKA 21
bhagavāṁs tatra bandhūnāṁ
paurāṇām anuvartinām
yathā-vidhy upasaṅgamya
sarveṣāṁ mānam ādadhe
bhagavān—Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství; tatra—na tom místě; bandhūnām—přátel; paurāṇām—obyvatel; anuvartinām—těch, kteří Ho přišli přivítat; yathā-vidhi—jak náleží; upasaṅgamya—přiblížit se; sarveṣām — ke každému; mānam—úctu a čest; ādadhe—vzdal.
Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, k nim přistoupil a každému ze Svých přátel, příbuzných, obyvatel města a všech ostatních, kteří Ho přišli přijmout a přivítat, vzdal náležitou úctu a čest.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, není ani neosobní, ani necitelný předmět, který není schopný opětovat city Svých oddaných. Významné je zde slovo yathā-vidhi neboli “jak jim to náleží”. Pán oplácí Svým obdivovatelům a oddaným tak, jak jim to náleží. Samozřejmě, čistí oddaní jsou pouze jednoho druhu, neboť cílem jejich služby je výhradně Pán, a Pán těmto čistým oddaným proto oplácí tak, jak jim to náleží—to jest, vždy si jich pozorně všímá a dbá na jejich blaho. Pak jsou tu lidé, podle kterých je Pán neosobní, a těm se tedy Pán nijak osobně nevěnuje. Každého uspokojuje úměrně rozvoji jeho duchovního vědomí, a příkladem takového vzájemného vztahu je Jeho jednání s různými lidmi, kteří Ho přišli přivítat.