SLOKA 23
svayaṁ ca gurubhir vipraiḥ
sadāraiḥ sthavirair api
āśīrbhir yujyamāno ’nyair
vandibhiś cāviśat puram
svayam—Osobně; ca—rovněž; gurubhiḥ—staršími příbuznými; vipraiḥ—brāhmaṇy; sadāraiḥ—s jejich manželkami; sthaviraiḥ—tělesně postižení; api—také; āśīrbhiḥ—jejich požehnáním; yujyamānaḥ—chválený; anyaiḥ—dalšími; vandibhiḥ—ctiteli; ca—a; aviśat—vstoupil; puram — do města.
Pán potom Osobně vstoupil do města v doprovodu starších příbuzných a tělesně postižených brāhmaṇů spolu s jejich manželkami, kteří Mu všichni žehnali a opěvovali Jeho slávu. I další chválili slávu Pána.
Brāhmaṇové ve společnosti nikdy nevěnovali pozornost střádání peněz pro budoucí život ve stáří. Když byli staří a chromí, obvykle se obraceli na družinu králů a byli po všech stránkách zaopatřeni i se svými manželkami jenom díky tomu, že opěvovali slavné skutky krále. Nesmíme si ale myslet, že tito brāhmaṇové králům jen lichotili. Králové se svými činy skutečně proslavili, a pochvaly brāhmaṇů přijímali upřímně jako povzbuzení k dalším zbožným činům. Pán Śrī Kṛṣṇa je hoden veškeré slávy, a když brāhmaṇové a další opěvovali slávu Pána, bylo to ke slávě jim samotným.