SLOKA 13

Společnost potřebuje třídu dobrých a inteligentních brāhmaṇů, kteří ovládají vykonávání očistných obřadů předepsaných systémem varṇāśrama-dharmy. Dokud se tyto očistné obřady nevykonávají, není naděje na dobré obyvatelstvo. Ve věku Kali, kdy žádná očista neexistuje, mají všichni lidé na světě vlastnosti śūdrů a nižší. V tomto věku ovšem není možné oživit védský způsob očisty, neboť se nedostává nutného vybavení a dobrých brāhmaṇů. Doporučuje se však systém Pāñcarātrika, který lze použít v jakékoliv nízké lidské třídě; i pro śūdry Kali-yugy. To je předepsaný očistný postup, vhodný pro tento věk. Jeho cílem je výhradně duchovní povznesení a nic jiného. Duchovní povznesení není nikdy omezené vyšším či nižším původem.

Po očistném procesu garbhādhāna následují další saṁskāry jako sīmāntonnayana, sadha-bhakṣaṇam atd., v průběhu těhotenství, a prvním očistným procesem po narození dítěte je jāta-karma. Tento obřad náležitě vykonal Mahārāja Yudhiṣṭhira za pomoci dobrých a učených brāhmaṇů jako byli Dhaumya, královský kněz, a Kṛpācārya, který byl nejen knězem, ale také velkým generálem. Oba tyto učené a dokonalé kněze, kterým pomáhali další dobří brāhmaṇové, zaměstnal Mahārāja Yudhiṣṭhira ve vykonávání obřadu. Saṁskāry neboli očistné procesy tedy nejsou pouhé formality či společenské události. Všechny slouží praktickým účelům, a k jejich úspěšnému vykonání jsou zapotřebí zkušení brāhmaṇové jako Dhaumya a Kṛpa. V tomto věku jsou takoví brāhmaṇové nejen vzácní, ale nelze je ani nalézt, a proto v zájmu duchovního pozdvižení v této pokleslé době dávají Gosvāmī před védskými obřady přednost očistným procesům podle pokynů Pāñcarātriky.

Kṛpācārya je synem velkého Ṛṣiho Sardbana a narodil se v rodině Gautamy. Říká se, že jeho narození bylo náhodné. Velký Ṛṣi Sardban náhodou potkal Janapadī, slavnou nebeskou kurtizánu, a vypustil sémě ve dvou částech. Ihned se z něho narodila dvojčata — z jedné části chlapec a ze druhé části děvče. Chlapec dostal později jméno Kṛpa a děvče dostalo jméno Kṛpī. Mahārāja Śantanu, který byl na honu v džungli, vzal děti k sobě a náležitým očistným procesem je vychoval do bráhmanského postavení. Kṛpācārya se později stal velkým generálem jako Droṇācārya a jeho sestra byla provdána za Droṇācāryu. Kṛpācārya se pak zúčastnil bitvy na Kurukṣetře na straně Duryodhany. Pomohl zabít Abhimanyua, otce Mahārāje Parīkṣita, ale členové pāṇḍuovské rodiny ho přesto měli i nadále v úctě, neboť byl stejně velkým brāhmaṇou jako Droṇācārya. Když byli Pāṇḍuovci posláni po prohře v hazardní hře s Duryodhanou do lesa, Dhṛtarāṣṭra pověřil jejich vedením Kṛpācāryu. Po skončení bitvy se stal Kṛpācārya znovu členem královského shromáždění, a při narození Mahārāje Parīkṣita byl pozván, aby přednášel příznivé védské hymny, které byly nutné k úspěšnému završení obřadu. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira odcházel z paláce na svou velkou cestu do Himálaje, svěřil Kṛpācāryovi Mahārāje Parīkṣita jako jeho učedníka, a opouštěl tak domov bez obav. Velcí vládci, králové a císaři podléhali vždy vedení učených brāhmaṇů jako byl Kṛpācārya, a tak byli schopni jednat při plnění svých politických povinností správným způsobem.