SLOKA 12
tataḥ sarva-guṇodarke
sānukūla-grahodaye
jajñe vaṁśa-dharaḥ pāṇḍor
bhūyaḥ pāṇḍur ivaujasā
tataḥ—poté; sarva—všechny; guṇa—dobré znaky; udarke—postupně se vyvinuly; sa-anukūla—všechny příznivé; grahodaye—konstelace hvězdných vlivů; jajñe—narodil se; vaṁśa-dharaḥ—královský potomek; pāṇḍoḥ—Pāṇḍua; bhūyaḥ—jsa; pāṇḍuḥ iva—stejný jako Pāṇḍu; ojasā — udatností.
Poté, co se postupně vyvinuly všechny příznivé znaky zvěrokruhu, se narodil potomek Pāṇḍua, který bude stejně udatný jako on.
Jak potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam, astronomické výpočty hvězdných vlivů na živou bytost nejsou nikterak domnělé, ale jsou skutečné. Zákony přírody ovládají každou živou bytost každým okamžikem, stejně jako stát ovládá své občany. Státní zákony jsou jasně patrné, ale zákony hmotné přírody, které jsou jemnější povahy, nemůžeme se svým hrubým chápáním vnímat tak jasně. Jak uvádí Bhagavad-gītā (3.9), každá akce v životě přináší reakci, která se na nás váže, a pouze ti, kteří jednají v zájmu Yajñi (Viṣṇua), reakcemi vázáni nejsou. Naše akce posuzují vyšší autority, představitelé Pána, a tak dostáváme těla, která odpovídají našim činnostem. Zákon přírody je tak jemný, že každá část našeho těla podléhá vlivu určitých hvězd, a živá bytost dostává funkční tělo, v němž si odpykává své uvěznění působením těchto astronomických vlivů. Osud člověka je tedy daný konstelací hvězd v době jeho narození, a zkušený astrolog umí sestavit platný horoskop. Je to veliká věda, a to, že se jí zneužívá, ještě neznamená, že je bez užitku. Mahārāja Parīkṣit a dokonce i Osobnost Božství se zjevili v určité dobré konstelaci hvězd, a vliv hvězd se potom rozšířil na těla narozená v tento příznivý okamžik. Nejpříznivější konstelace hvězd nastává v době příchodu Pána do tohoto hmotného světa a nazývá se jayantī, což je slovo, kterého se má používat výhradně při této příležitosti. Mahārāja Parīkṣit byl nejen velkým kṣatriyským králem, ale také velkým oddaným Pána. Nemůže se tedy narodit v nějaký nepříznivý okamžik. Stejně jako k uvítání úctyhodné osobnosti se vybírá správný čas a místo, k uvítání velkého Mahārāje Parīkṣita, o něhož se Osobně stará Nejvyšší Pán, byl vybrán vhodný okamžik, kdy všechny příznivé hvězdy působily na krále svým vlivem. Narodil se jen, aby se proslavil jako hrdina Śrīmad-Bhāgavatamu. Takovéto vhodné uspořádání hvězdných vlivů není nikdy dílem lidské vůle, ale výsledkem vyššího řízení sil Nejvyššího Pána. Je to samozřejmě zařízeno tak, aby vše odpovídalo dobrým či zlým skutkům živé bytosti. V tom spočívá důležitost zbožného jednání. Jedině na základě zbožných činů může živá bytost obdržet velký majetek, dobré vzdělání a krásné tělesné rysy. K vytvoření ovzduší vhodného pro využívání příznivých hvězdných vlivů velice napomáhají saṁskāry, jak je předepisuje sanātana-dharma (věčné lidské zaměstnání). Garbhādhāna-saṁskāra, první očistný proces při dávání semene, který je předepsaný pro vyšší kasty, je tedy začátkem všech zbožných činů, které mohou v lidské společnosti vytvořit dobrou třídu zbožných a inteligentních lidí. Jedině dobré a duševně zdravé obyvatelstvo může světu přinést mír a blahobyt; nechtěné a duševně choré potomstvo, které se nezřízeně oddává pohlavnímu životu, přináší pouze peklo a nepokoj.