SLOKA 24

Posledním pokynem Pána Śrī Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě je, že člověk se má vzdát všeho a má pouze kráčet v Pánových stopách. Méně inteligentní lidé s tímto velikým pokynem bohužel nesouhlasí, ale je-li někdo skutečně inteligentní, pak tento vznešený pokyn přijme a získá nesmírný prospěch. Pošetilí lidé nevědí, že vlastnosti se vyvíjejí podle toho, s kým se člověk stýká a v jaké společnosti se nachází. Ve styku s ohněm se předmět rozžhaví a to platí i v hmotném smyslu. Ve styku s Nejvyšší Osobností Božství člověk získá stejné vlastnosti jako Pán. Jak jsme již dříve rozebrali, důvěrnou společností s Pánem může člověk získat sedmdesát osm procent božských vlastností. Stýkat se s Pánem znamená dodržovat Pánovy pokyny. Pán není hmotný předmět, se kterým se můžeme stýkat jedině v jeho bezprostřední přítomnosti. Pán je přítomný vždy a všude. Můžeme být v Jeho společnosti jednoduše tím, že budeme dodržovat Jeho pokyny, protože Pán a Jeho pokyny a Pán a Jeho jméno, sláva, vlastnosti a příslušenství se navzájem neliší a představují absolutní poznání. Mahārāja Parīkṣit se s Pánem setkal už v lůně své matky a stýkal se s Ním do posledního dne svého vzácného života a tak získal všechny nezbytné dobré vlastnosti Pána v plné dokonalosti.

Rantideva: Král dávných věků, žijící ještě před obdobím Mahābhāraty. Mluvil o něm Nārada Muni, když poučoval Sañjayu, jak uvádí Mahābhārata (Droṇa-parva 67). Byl to veliký král, který štědře nabízel pohostinství a rozdával jídlo. Dokonce i Pán Śrī Kṛṣṇa chválil jeho dobročinnost a pohostinnost. Velký Vasiṣṭha Muni krále požehnal za to, že mu dal studenou vodu, a umožnil mu tak dosáhnout nebeské planety. Dával ovoce, kořeny a listy ṛṣiům a oni mu požehnali splněním jeho přání. Přestože se narodil jako kṣatriya, za celý život nesnědl ani kousek masa. Zvláště pohostinný byl k Vasiṣṭhovi Munimu a díky jeho požehnáním se dostal na vyšší planety. Je jedním ze zbožných králů, na které se lidé upamatovávají ráno a večer.

Yayāti: Velký světový panovník a původní otec všech velkých národů, které patří k āryanské a indoevropské rase. Je synem Mahārāje Nahuṣe a vládcem světa se stal díky tomu, že z jeho staršího bratra vyrostl velký a osvobozený svatý mystik. Vládl světu několik tisíc let a vykonal mnoho obětí a zbožných činů, které se zapsaly do dějin, i když v raném mládí byl velice chtivý a byl hrdinou mnoha romantických příběhů. Zamiloval se do Devayānī, nejmilovanější dcery Śukrācāryi. Devayānī si ho přála za svého manžela, ale on ji nejprve odmítl, jelikož byla dcerou brāhmaṇy. Podle śāster se s dcerou brāhmaṇy může oženit pouze brāhmaṇa. Lidé byli velice opatrní, aby na světě nepřibývala varṇa-saṅkara. Śukrācārya pozměnil tento zákon o zakázaném manželství a přiměl císaře Yayātiho k tomu, aby Devayānī přijal jako svoji manželku. Devayānī měla přítelkyni jménem Śarmiṣṭhā, která se do krále také zamilovala a šla proto společně s Devayānī. Śukrācārya zakázal císaři Yayātimu volat Śarmiṣṭhu do své ložnice, ale Yayāti nedovedl jeho nařízení důsledně dodržet. Oženil se potají i s ní a počal s ní syny. Když se to dozvěděla Devayānī, šla si ke svému otci stěžovat. Yayāti byl k Devayānī velice připoutaný a když navštívil svého tchána, aby ji zavolal zpět, Śukrācārya se na něho hněval a proklel ho k impotenci. Yayāti prosil tchána, aby stáhl svoji kletbu, ale mudrc mu řekl, že bude opět potentní jedině tehdy, když si vyžádá mládí od svých synů a je nechá zestárnout. Yayāti měl pět synů; dva s Devayānī a tři se Śarmiṣṭhou. Těchto pět synů, kteří se jmenovali Yadu, Turvasu, Druhyu, Anu a Pūru, započalo pět slavných dynastií, které se rozšířily po celém světě — (1) dynastie Yaduovců, (2) dynastie Yavanů (Turků), (3) dynastie Bhoja, (4) dynastie Mleccha (Řeků) a (5) dynastie Paurava. Svými zbožnými činy dosáhl nebeských planet, ale poklesl odtamtud, protože se příliš vychvaloval a jiné velké duše kritizoval. Po tomto pádu mu jeho dcera a vnuk věnovali svou zásobu ctnosti a on byl za pomoci svého vnuka a přítele Śibiho znovu povýšen do nebeského království, kde se stal členem shromáždění Yamarāje, se kterým dodnes pobývá jako oddaný. Vykonal více než tisíc různých obětí, velice štědře rozdával milodary a byl velice vlivným králem. Jeho majestátní moc působila po celém světě. Jeho nejmladší syn se mu nakonec rozhodl věnovat své mládí, když ho trápily chtivé touhy, třebaže to bylo na tisíc let. Nakonec se odpoutal od světského života a vrátil mladost svému synovi Pūruovi. Chtěl Pūruovi předat celé království, ale jeho šlechtici a poddaní nesouhlasili. Když však svým poddaným vylíčil velikost Pūrua, svolili ho přijmout za krále, a Yayāti se tak zřekl rodinného života a odešel do lesa.