SLOKA 29
iti rājña upādiśya
viprā jātaka-kovidāḥ
labdhāpacitayaḥ sarve
pratijagmuḥ svakān gṛhān
iti—takto; rājñe—králi; upādiśya—poradili; viprāḥ—osoby dobře znalé Ved; jātaka-kovidāḥ—odborníci na astrologii a vykonávání obřadů při narození dítěte; labdha-apacitayaḥ—ti, kteří byli bohatě odměněni; sarve—oni všichni; pratijagmuḥ—odešli zpátky; svakān—do svých; gṛhān — domů.
Tak tedy odborníci na astrologii a na vykonávání obřadů při narození dítěte poučili krále Yudhiṣṭhira o budoucnosti jeho vnuka. Poté se s bohatou odměnou všichni vrátili do svých domovů.
Vedy jsou studnicí poznání, hmotného i duchovního. Toto poznání se však zaměřuje na dokonalost seberealizace. Můžeme tedy říci, že Vedy poskytují civilizovanému člověku vedení ve všech ohledech. Lidský život je příležitostí osvobodit se od všeho hmotného strádání, a proto má být veden poznáním Ved ve věcech hmotných potřeb i duchovního osvobození. Zvláštní třída inteligentních lidí, kteří se plně zaměřovali na poznání Ved, se nazývala viprové neboli znalci védského poznání. Védské poznání má různá odvětví, z nichž dvě — astrologie a věda o léčení nemocí — jsou pro obyčejného člověka nezbytná. Inteligentní lidé, obecně nazývaní jako brāhmaṇové, se tedy ujímali různých odvětví védského poznání, aby mohli vést společnost. Tito inteligentní lidé studovali dokonce i oddíly týkající se vojenského vzdělání (Dhanur-veda), a proto učiteli tohoto druhu poznání byli rovněž viprové, jako například Droṇācārya a Kṛpācārya.
Slovo vipra, které se zde uvádí, je významné. Mezi vipry a brāhmaṇy je malý rozdíl. Viprové jsou odborníci na karma-kāṇḍu neboli plodonosné činnosti a vedou společnost při zajišťování hmotných životních nezbytností, zatímco brāhmaṇové jsou odborníky na duchovní poznání o transcendenci. Tento oddíl poznání se nazývá jñāna-kāṇḍa a ještě výše je upāsanā-kāṇḍa. Upāsanā-kāṇḍa vrcholí oddanou službou Pánu Viṣṇuovi a brāhmaṇové, kteří dosáhli dokonalosti, se nazývají vaiṣṇavové. Uctívání Viṣṇua je nejvyšším druhem uctívání. Vyspělí brāhmaṇové jsou vaiṣṇavové zaměstnaní transcendentální láskyplnou službou Pánu a Śrīmad-Bhāgavatam, který podává vědu oddané služby, je vaiṣṇavům velice drahý. Jak je vysvětleno na počátku Śrīmad-Bhāgavatamu, jedná se o zralý plod védského poznání a o svrchovaný námět převyšující všechny tři kāṇḍy (karma, jñāna a upāsanā).
Mezi odborníky na karma-kāṇḍu byli zkušení jātaka-viprové, kteří byli dobrými astrology a dokázali jednoduše na základě astrálních výpočtů času (lagna) předpovědět celou budoucnost právě narozeného dítěte. Takoví zkušení jātaka-viprové byli přítomni během narození Mahārāje Parīkṣita, a jeho děd Mahārāja Yudhiṣṭhira je obdaroval v hojnosti zlatem, zemí, vesnicemi, obilím a jinými cennými životními potřebami včetně krav. Tito viprové jsou ve společenské struktuře potřební a je povinností státu zaopatřit je vším pohodlím, jak předepisuje védský systém. Stát dříve dostatečně platil zkušené vipry a oni mohli zdarma poskytovat služby obyčejným lidem a tak bylo toto védské poznání dostupné všem.