SLOKA 53
snātvānusavanaṁ tasmin
hutvā cāgnīn yathā-vidhi
ab-bhakṣa upaśāntātmā
sa āste vigataiṣaṇaḥ
snātvā—koupelí; anusavanam—pravidelně třikrát denně (ráno, v poledne a večer); tasmin—v té Ganze, rozdělené do sedmi ramen; hutvā — prováděním oběti Agni-hotra; ca—také; agnīn—v ohni; yathā-vidhi — přesně podle příkazů písem; apbhakṣaḥ—půstem o vodě; upaśānta — zcela ovládnutý; ātmā—hrubohmotné smysly a jemnohmotná mysl; saḥ — Dhṛtarāṣṭra; āste—bude umístěný; vigata—zbaven; eṣaṇaḥ—myšlenek na blaho rodiny.
Na břehu Saptasroty teď Dhṛtarāṣṭra začíná provozovat aṣṭāṅga-yogu tím, že se koupe třikrát denně, ráno, v poledne a večer, provádí oběť Agni-hotra s ohněm a pije pouze vodu. To člověku pomáhá ovládat mysl a smysly a zcela ho to osvobozuje od myšlenek na rodinná pouta.
Systém yogy je mechanickým způsobem, jak ovládnout smysly a mysl a obrátit jejich pozornost od hmoty k duchu. K přípravnému procesu patří různé druhy sedu, meditace, duchovní myšlenky, manipulace se vzduchem proudícím uvnitř těla a postupné dosažení tranzu tváří v tvář Absolutní Osobě, Paramātmě. Tyto mechanické metody povýšení se na duchovní úroveň předepisují určité usměrňující zásady: koupat se třikrát denně, co nejvíc se postit, sedět a soustředit mysl na duchovní otázky a tak se postupně osvobodit od viṣayi, hmotných věcí. Hmotná existence znamená být pohroužen do hmotných věcí, které jsou pouze iluzorní. Dům, země, rodina, společnost, děti, majetek a obchod jsou některými z obalů ducha, ātmy, a systém yogy člověku pomáhá k tomu, aby se osvobodil od všech těchto iluzorních myšlenek a postupně se obrátil k Absolutní Osobě, k Paramātmě. Ve hmotné společnosti a hmotným vzděláním se učíme soustředit pouze na povrchní věci, ale yoga je metodou, jak na ně zcela zapomenout. V moderní době takzvaní yogīni předvádějí nějaké magické schopnosti a nevědomí lidé jsou takovými nepravými věcmi přitahováni nebo pokládají systémy yogy za laciný způsob vyléčení nemocí hrubohmotného těla. Ale ve skutečnosti je systém yogy metodou, jak se naučit zapomenout na to, co jsme nahromadili během boje o existenci. Dhṛtarāṣṭra se neustále zaobíral rozvojem rodinného života, když zvyšoval životní úroveň svých synů nebo se neprávem zmocňoval majetku Pāṇḍuovců ve prospěch svých synů. To jsou obvyklé starosti hrubě materialistického člověka, který nemá žádné poznání o duchovní síle. Nevidí, jak tyto činnosti mohou strhnout člověka z nebe do pekla. Milostí svého mladšího bratra Vidury byl Dhṛtarāṣṭra osvícen a prohlédl své hrubě iluzorní činnosti a díky tomu byl schopen odejít z domova za duchovní realizací. Śrī Nāradadeva předvídal, jak bude vypadat jeho duchovní pokrok v místě, které posvěcoval tok nebeské Gangy. Pít pouze vodu a nepřijímat tuhé jídlo se rovněž pokládá za půst. To je nutné pro rozvoj duchovního poznání. Pošetilý člověk se chce stát laciným yogīnem, aniž by dodržoval usměrňující zásady. Člověk, který nejprve neovládl jazyk, se těžko stane yogīnem. Yogī a bhogī jsou dva opačné pojmy. Bhogī neboli veselý člověk, který jí a pije, nemůže být yogīnem, protože yogī nesmí neomezeně jíst a pít. Bude nám ku prospěchu povšimnout si, jak Dhṛtarāṣṭra započal yogu: pil pouze vodu a seděl poklidně na místě s duchovní atmosférou, hluboce pohroužený do myšlenek na Pána Hariho, Osobnost Božství.