SLOKA 60
ity uktvāthāruhat svargaṁ
nāradaḥ saha-tumburuḥ
yudhiṣṭhiro vacas tasya
hṛdi kṛtvājahāc chucaḥ
iti—takto; uktvā—když oslovil; atha—poté; āruhat—vystoupil; svargam—do vnějšího prostoru; nāradaḥ—veliký mudrc Nārada; saha—se; tumburuḥ—svým strunným nástrojem; yudhiṣṭhiraḥ—Mahārāja Yudhiṣṭhira; vacaḥ—pokyny; tasya—jeho; hṛdi kṛtvā—držel ve svém srdci; ajahāt—zanechal; śucaḥ—všeho nářku.
Když velký mudrc Nārada takto promluvil, vystoupil se svojí vīṇou do vnějšího prostoru. Yudhiṣṭhira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.
Śrī Nāradajī je věčným astronautem, který je milostí Pána obdařený duchovním tělem. Může bez omezení cestovat vnějším prostorem jak v hmotném, tak v duchovním světě a může za jediný okamžik vstoupit na kteroukoliv planetu v tomto neomezeném prostoru. Již jsme hovořili o jeho minulém životě, kdy byl synem služebné. Díky tomu, že pobýval ve společnosti čistých oddaných, byl povýšen do postavení věčného astronauta a získal tak plnou svobodu pohybu. Měli bychom se tedy snažit kráčet ve stopách Nārady Muniho a nevyvíjet marné snahy na dosažení jiných planet mechanickými prostředky. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl zbožný král, a proto ho Nārada Muni čas od času navštěvoval. Každý, kdo si přeje vidět Nāradu Muniho, musí být nejprve zbožný a musí jít v Nāradových stopách.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třinácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhṛtarāṣṭra opouští domov”.