SLOKA 19
śayyāsanāṭana-vikatthana-bhojanādiṣv
aikyād vayasya ṛtavān iti vipralabdhaḥ
sakhyuḥ sakheva pitṛvat tanayasya sarvaṁ
sehe mahān mahitayā kumater aghaṁ me
śayya—spali na jedné posteli; āsana—seděli spolu; aṭana—procházeli se spolu; vikatthana—sebevychvalování; bhojana—jedli spolu; ādiṣu — a při všem tomto jednání; aikyāt—plynoucí z jednoty; vayasya—ó můj příteli; ṛtavān—pravdomluvný; iti—takto; vipralabdhaḥ—choval se nepatřičně; sakhyuḥ—k příteli; sakhā iva—jako přítel; pitṛvat—jako otec; tanayasya—dítěte; sarvam—vše; sehe—toleroval; mahān—veliký; mahitayā—slávou; kumateḥ—člověka s nízkou mentalitou; agham—přestupky; me—mé.
Často jsme žili spolu a spali, seděli a procházeli se bok po boku. Když se chválil za Své rytířské činy a někdy bylo něco nesprávně, káral jsem Ho a říkal jsem: “Můj příteli, jsi velice pravdomluvný.” I tehdy, když jsem snižoval Jeho postavení, On jako Nejvyšší Duše všechny mé výroky toleroval a prominul mi přesně tak, jako skutečný přítel promíjí svému skutečnému příteli nebo jako otec promíjí svému synovi.
Jelikož Nejvyšší Pán Śrī Kṛṣṇa je naprosto dokonalý, Jeho transcendentálním zábavám s Jeho čistými oddanými nikdy nic v žádném směru nechybí, ať už jedná jako přítel, syn či milenec. Pán vychutnává výtky Svých přátel, rodičů či snoubenek víc než védské hymny, kterými Ho oslavují velcí učenci a religionisté oficiálním způsobem.