SLOKA 23
athavā deva-māyāyā
nūnaṁ gatir agocarā
cetaso vacasaś cāpi
bhūtānām iti niścayaḥ
athavā—alternativně; deva—Pán; māyāyāḥ—energie; nūnam—velice malý; gatiḥ—pohyb; agocarā—nepředstavitelné; cetasaḥ—myslí; vacasaḥ—slovy; ca—ani; api—také; bhūtānām—všech živých bytostí; iti — takto; niścayaḥ—učinit závěr.
Závěr tedy je, že Pánovy energie jsou nepředstavitelné. Nikdo je nemůže odhadnout mentální spekulací nebo slovním kejklířstvím.
Je možné se ptát, proč by oddaný neměl odhalovat konatele, přestože s jistotou ví, že konečným konatelem všeho je Pán. Když zná konečného konatele, neměl by předstírat, že neví, kdo čin ve skutečnosti vykonal. Odpovědí na tuto pochybnost je, že Pán také není přímo zodpovědný, protože vše se odehrává působením Jeho pověřené māyā-śakti neboli hmotné energie. Hmotná energie vždy vyvolává pochybnosti o svrchované autoritě Pána. Býk zosobňující náboženství dobře věděl, že nic se nemůže stát bez svolení Nejvyššího Pána, ale přesto ho iluzorní energie přivedla k pochybám, a proto se nezmínil o nejvyšší příčině. Tyto pochybnosti vyvstaly kvůli znečištění od Kaliho a hmotné energie. Iluzorní energie umocňuje celé ovzduší věku Kali a ani nelze vysvětlit do jaké míry.