SLOKA 36
ity uktvā roṣa-tāmrākṣo
vayasyān ṛṣi-bālakaḥ
kauśiky-āpa upaspṛśya
vāg-vajraṁ visasarja ha
iti—takto; uktvā—řka; roṣa-tāmra-akṣaḥ—s očima rudýma vztekem; vayasyān—svým kamarádům; ṛṣi-bālakaḥ—syn ṛṣiho; kauśikī—řeka Kauśikā; āpaḥ—voda; upaspṛśya—dotykem; vāk—slova; vajram—blesk; visasarja—vrhl; ha—v minulosti.
Syn ṛṣiho, když hovořil ke svým kamarádům, se s očima rudýma vztekem dotkl vody v řece Kauśika a udeřil následujícím bleskem slov.
Jak je zřejmé z tohoto verše, okolnosti, za nichž byl Mahārāja Parīkṣit proklet, byly jednoduše dětinské. Śṛṅgi ukazoval nevinným kamarádům, se kterými si hrál, svoji nestoudnost. Žádný rozumný člověk by nedovolil, aby napáchal takovou velikou škodu na celé lidské společnosti. Zabitím krále jako byl Mahārāja Parīkṣit jen proto, aby předvedl svou bráhmanskou moc, se nezkušený syn brāhmaṇy dopustil velké chyby.