SLOKA 37
iti laṅghita-maryādaṁ
takṣakaḥ saptame ’hani
daṅkṣyati sma kulāṅgāraṁ
codito me tata-druham
iti—takto; laṅghita—porušující; maryādam—etiketu; takṣakaḥ—okřídlený had; saptame—sedmého; ahani—dne; daṅkṣyati—uštkne; sma — jistě; kula-aṅgāram—nízkého potomka dynastie; coditaḥ—učinil; me — můj; tata-druham—nepřátelství vůči otci.
Syn brāhmaṇy proklel krále takto: Sedmého dne ode dneška uštkne okřídlený had toho nízkého potomka oné dynastie (Mahārāje Parīkṣita), protože tím, že urazil mého otce, porušil zákony etikety.
Tak začalo zneužívání bráhmanské moci. Ve věku Kali začínají brāhmaṇové postupně ztrácet bráhmanské schopnosti i kulturu. Bráhmanský chlapec pokládal Mahārāje Parīkṣita za kulāṅgāru neboli nízkého potomka dynastie, ale ve skutečnosti byl nízkým potomkem dynastie on sám, protože právě díky němu začala bráhmanská kasta ztrácet svoji moc jako had, jemuž byly vylomeny jedové zuby. Had nahání hrůzu jen dokud má jedové zuby; jinak se ho mohou bát nanejvýše děti. Kali přemohl nejprve bráhmanského chlapce a potom postupně ostatní kasty. Celý vědecký systém společenských řádů tak v tomto věku nabyl podobu mravně zkaženého kastovního systému, který se nyní další skupina lidí podobně ovlivněných věkem Kali snaží úplně odstranit. Měli bychom odhalit hlavní příčinu mravní zkaženosti a nezavrhovat systém jako takový, aniž bychom znali jeho vědecké hodnoty.