SLOKA 16
surāsurāṇām udadhiṁ
mathnatāṁ mandarācalam
dadhre kamaṭha-rūpeṇa
pṛṣṭha ekādaśe vibhuḥ
sura—teisté; asurāṇām—ateistů; udadhim—v oceánu; mathnatām — stloukat; mandarācalam—hora Mandarācala; dadhre—podepřít; kamaṭha—želva; rūpeṇa—v podobě; pṛṣṭhe—krunýř; ekādaśe—v pořadí jedenáctá; vibhuḥ—veliký.
V jedenácté inkarnaci na Sebe Pán vzal podobu želvy, Jejíž krunýř sloužil jako čep pro horu Mandarācalu, s níž teisté a ateisté celého vesmíru točili jako s tyčí při stloukání másla.
Teisté a ateisté se jednou snažili získat nektar z oceánu. Pitím tohoto nektaru se chtěli všichni stát nesmrtelní. Toho času si umínili, že pro stloukání oceánu použijí hory Mandarācaly jako tyče v máselnici, přičemž se krunýř inkarnace Pána v podobě želvy stal ústředním bodem (čepem), na kterém spočívala hora v mořských vlnách.