SLOKA 30
tathāpi bata me daihyo
hy ātmā caivātmanā vibhuḥ
asampanna ivābhāti
brahma-varcasya sattamaḥ
tathāpi—přesto; bata—nedostatek; me—můj; daihyaḥ—umístěný v těle; hi—jistě; ātmā—živá bytost; ca—a; eva—dokonce i; ātmanā—já; vibhuḥ—dostatečný; asampannaḥ—neúplný; iva ābhāti—zdá se; brahma-varcasya—Vedāntistů; sattamaḥ—nejvyšší.
Cítím se neúplný, přestože sám jsem plně zaopatřen vším, co Vedy vyžadují.
Śrīla Vyāsadeva jistě popsal do nejmenších podrobností vše, čeho lze s pomocí Ved dosáhnout. Předepsané povinnosti uvedené ve Vedách umožňují očištění živé bytosti, která je pohroužená do hmoty. Konečným cílem je však něco jiného. Živá bytost může být plně zaopatřená, ale dokud nedosáhne tohoto cíle, nemá možnost dojít na přirozenou transcendentální úroveň. Zdá se, že Śrīla Vyāsadeva zde “ztratil niť”, a proto se cítil nespokojen.