SLOKA 18
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkhavad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā
tasya—za tím účelem; eva—pouze; hetoḥ—důvod; prayateta—má se snažit; kovidaḥ—ten, kdo má sklony k filozofii; na—ne; labhyate—nelze obdržet; yat—co; bhramatām—putuje; upari adhaḥ—nahoru a dolů; tat—to; labhyate—lze obdržet; duḥkhavat—jako utrpení; anyataḥ—jako výsledek předchozích činností; sukham—smyslový požitek; kālena—během času; sarvatra—všude; gabhīra—jemný; raṁhasā—pokrok.
Osoby, které jsou opravdu inteligentní a mají filozofické sklony, by se měly snažit dosáhnout onoho cíle, jehož nelze dosáhnout ani putováním od nejvyšší planety (Brahmaloky) k nejnižší planetě (Pātāle). Co se týče štěstí, které lze získat ze smyslového požitku, to přijde postupem času automaticky, stejně jako neštěstí přichází v určitou dobu, aniž si ho přejeme.
Všichni se snaží různými způsoby získat co nejvíce smyslových požitků. Někteří lidé jsou zaměstnáni v obchodování, průmyslu, v hospodářském rozvoji, politickém boji atd. Jiní se zase zaměstnávají plodonosnými činnostmi, aby dosáhli štěstí v příštím životě na vyšších planetách. Obyvatelé Měsíce mají možnost pít soma-rasu, a tak získat větší smyslový požitek. Na Pitṛloku se člověk může dostat za dobročinné skutky. Existuje tedy velké množství příležitostí pro smyslový požitek — buď v tomto životě nebo v životě po smrti. Někteří se snaží dosáhnout Měsíce či jiných planet mechanickými prostředky. Velice je vábí myšlenka dosáhnout těchto planet bez vykonávání dobročinnosti a zbožných skutků. To však není možné. Zákon Nejvyššího je takový, že různá místa jsou určená pro různé kategorie živých bytostí s ohledem na činnosti, které vykonaly. Pouze zásluhou dobré práce, jak je předepsaná v písmech, se člověk může narodit v dobré rodině, obdržet bohatství, dobré vzdělání a krásné tělesné rysy. I v tomto životě vidíme, jak dobrá práce umožňuje získat dobré vzdělání či vydělat peníze. Podobně v příštím životě dostáváme tyto žádoucí věci pouze na základě našich dobrých skutků. Jinak by se nestávalo, že dvě osoby narozené ve stejnou dobu na stejném místě se v průběhu života dostanou do zcela odlišných podmínek. Všechna tato hmotná postavení jsou však dočasná. Být na nejvyšší Brahmaloce nebo na nejnižší Pātāle jsou postavení, která se podle našeho počínání mohou také změnit. Ten, kdo má filozofický nadhled, se nesmí nechat tak proměnlivými situacemi svést. Měl by se snažit dosáhnout trvalého života blaženosti a poznání, při kterém nebude nucen vrátit se zpět na tu či onu planetu v tomto neblahém hmotném světě. Utrpení a smíšené štěstí jsou dva aspekty hmotného života, které přicházejí jak na Brahmaloce, tak i na ostatních lokách. Přicházejí v životě polobohů i v životě psů a prasat. Utrpení a smíšené štěstí všech živých bytostí jsou jen různých stupňů a kvalit, ale nikdo není osvobozen od utrpení, které s sebou přináší narození, smrt, stáří a nemoc. A každý má také své předurčené množství štěstí. Nikomu není dáno těchto věcí více či méně pouze na základě jeho osobní snahy. A i když jich dosáhne, může je vzápětí ztratit. Neměli bychom tedy s těmito prchavými záležitostmi marnit čas; měli bychom se snažit pouze o návrat k Bohu. To by mělo být životním posláním všech.