SLOKA 27
evaṁ kṛṣṇa-mater brahman
nāsaktasyāmalātmanaḥ
kālaḥ prādurabhūt kāle
taḍit saudāmanī yathā
evam-takto; kṛṣṇa-mateḥ-ten, kdo je úplně pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu; brahman-ó Vyāsadeve; na-ne; āsaktasya-ten, kdo je připoután; amala-ātmanaḥ-ten, kdo je úplně očištěn od hmotné špíny; kālaḥ-smrt; prādurabhūt-nastala; kāle-v daném čase; taḍit-blesk; saudāmanī-zář; yathā-jako.
Ó brāhmaṇo Vyāsadeve, nastal můj čas a já, který jsem byl plně pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu a tudíž zbavený veškeré připoutanosti a zcela oproštěn od hmotné nákazy, jsem potkal svou smrt, jako se zároveň objevují blesk a záře.
Úplné pohroužení v myšlenkách na Kṛṣṇu znamená, že se očistíme od hmotné špíny neboli od hmotných žádostí. Stejně jako boháč nemá zájem o žádné laciné tretky, tak ani oddaný Pána Kṛṣṇy, který přirozeně netouží po žádných bezcenných hmotných věcech, které mu připadají jako loutky nebo jako stíny reality bez trvalé hodnoty, se s jistotou bude moci vrátit do Božího království, kde je život věčný, plný poznání a blaženosti. To je známkou duchovní vyspělosti. Když přijde doba, kdy je čistý oddaný zcela připraven, dojde náhle ke změně těla, které se obvykle říká smrt. Pro čistého oddaného je tato změna jako blesk, kterému okamžitě následuje světelná zář. To znamená, že oddaný vůlí Pána změní hmotné tělo a zároveň vyvine duchovní tělo. Ani před smrtí již oddaný nechová náklonnost k ničemu hmotnému, neboť jeho tělo je zduchovnělé jako do červena rozžhavené železo v ohni.