SLOKA 19
yadāśaraṇam ātmānam
aikṣata śrānta-vājinam
astraṁ brahma-śiro mene
ātma-trāṇaṁ dvijātmajaḥ
yadā—když; aśaraṇam—bez jakékoli jiné ochrany; ātmānam—sebe samotného; aikṣata—viděl; śrānta-vājinam—koně byli unavení; astram — zbraň; brahma-śiraḥ—nejvyšší (jaderná); mene—použil; ātma-trāṇam — aby se zachránil; dvija-ātma-jaḥ—syn brāhmaṇy.
Když syn brāhmaṇy (Aśvatthāmā) viděl, že jeho koně jsou unavení, usoudil, že nemá jinou možnost se zachránit, než použít nejvyšší zbraň jménem brahmāstra (jadernou zbraň).
Jaderná zbraň jménem brahmāstra se používá jedině v nejzazším případě, když není žádná jiná možnost. Slovo dvijātmajaḥ je zde významné, protože Aśvatthāmā, přestože byl synem Droṇācāryi, nebyl zcela kvalifikovaným brāhmaṇou. Nejinteligentnějším lidem se říká brāhmaṇa a nejedná se o žádný dědičný titul. Dříve byl Aśvatthāmā také nazván brahma-bandhu, přítel brāhmaṇy. To, že je někdo přítelem brāhmaṇy, neznamená, že je sám kvalifikovaným brāhmaṇou. Pouze plně kvalifikovaný přítel nebo syn brāhmaṇy se může nazývat brāhmaṇa, jinak nikoliv. Jelikož rozhodnutí Aśvatthāmy je špatné, je zde úmyslně nazván synem brāhmaṇy.