SLOKA 22
arjuna uvāca
kṛṣṇa kṛṣṇa mahā-bāho
bhaktānām abhayaṅkara
tvam eko dahyamānānām
apavargo ’si saṁsṛteḥ
arjunaḥ uvāca—Arjuna řekl; kṛṣṇa—Ó Pane Kṛṣṇo; kṛṣṇa—Ó Pane Kṛṣṇo; mahā-bāho—Všemocný; bhaktānām—oddaných; abhayaṅkara — zahání strach; tvam—Ty; ekaḥ—jediný; dahyamānānām—trpících; apavargaḥ—cesta osvobození; asi—jsi; saṁsṛteḥ—ve hmotném strádání.
Arjuna řekl: Ó můj Pane Śrī Kṛṣṇo, jsi Osobnost Božství a jsi všemocný. Tvé energie nemají konce, a jedině Ty proto můžeš zahnat strach ze srdcí Svých oddaných. Jen v Tobě může každý, kdo trpí v plamenech hmotného strádání, nalézt cestu k osvobození.
Arjuna věděl o transcendentálních vlastnostech Pána Śrī Kṛṣṇy. Měl možnost se s nimi seznámit během války na Kurukṣetře, které se oba zúčastnili. Jeho popis Pána Kṛṣṇy je proto autoritativní. Kṛṣṇa je všemocný a obzvláště zahání strach oddaných. Oddaný se nikdy nebojí, protože ho chrání Pán. Hmotná existence je jako lesní požár, který může uhasit milost Pána Śrī Kṛṣṇy. Tuto milost zosobňuje duchovní mistr. Skrze průzračného zprostředkovatele, seberealizovaného duchovního mistra, má osoba planoucí v ohni hmotné existence možnost být obdařena deštěm milosti Pána. Duchovní mistr může proniknout svými slovy do srdce trpícího a vštípit mu transcendentální poznání, které jediné může uhasit oheň hmotné existence.