SLOKA 40
sūta uvāca
evaṁ parīkṣatā dharmaṁ
pārthaḥ kṛṣṇena coditaḥ
naicchad dhantuṁ guru-sutaṁ
yadyapy ātma-hanaṁ mahān
sūtaḥ—Sūta Gosvāmī; uvāca—řekl; evam—toto; parīkṣatā—zkoušený; dharmam—z povinností; pārthaḥ—Śrī Arjuna; kṛṣṇena—Pánem Kṛṣṇou; coditaḥ—povzbuzovaný; na aicchat—nelíbilo se mu; hantum—zabít; guru-sutam—syna svého učitele; yadyapi—přestože; ātma-hanam — vraha synů; mahān—veliký.
Sūta Gosvāmī řekl: Přestože Kṛṣṇa pobízel Arjunu, zkoušeje ho z náboženství, aby zabil syna Droṇy, Arjuna, veliká duše, to nechtěl vykonat, přestože byl Aśvatthāmā úkladným vrahem členů jeho rodiny.
Arjuna byl nepochybně velkou duší, a zde se to také potvrzuje. Pán ho Osobně povzbuzuje, aby syna Droṇy zabil, ale Arjuna pokládá za správné ponechat syna svého velkého učitele na živu už jen proto, že je to syn Droṇācāryi, i když syn nehodný, který se z vlastního rozmaru dopustil všemožných ohavných činů, které nikomu neprospěly.
Pán Śrī Kṛṣṇa navenek Arjunu povzbuzuje, aby vyzkoušel jeho smysl pro povinnost. Nejedná se zde o to, že by Arjuna nebyl dokonalý ve vykonávání svých povinností, ani o to, že by Pán Kṛṣṇa neznal jeho smysl pro povinnost; Śrī Kṛṣṇa takto zkouší mnoho Svých čistých oddaných jen proto, aby jejich smysl pro povinnost přede všemi zdůraznil. Takovými zkouškami prošly i gopī a také Prahlāda Mahārāja. Čistí oddaní v Pánových zkouškách vždy uspějí.