SLOKA 36
śṛṇvanti gāyanti gṛṇanty abhīkṣṇaśaḥ
smaranti nandanti tavehitaṁ janāḥ
ta eva paśyanty acireṇa tāvakaṁ
bhava-pravāhoparamaṁ padāmbujam
śṛṇvanti—naslouchají; gāyanti—opěvují; gṛṇanti—přijímají; abhīkṣṇaśaḥ—stále; smaranti—vzpomínají; nandanti—nalézají potěšení; tava — Tvé; īhitam—činnosti; janāḥ—obyčejní lidé; te—oni; eva—jistě; paśyanti—vidí; acireṇa—velice brzy; tāvakam—Tvé; bhava-pravāha—proud znovuzrození; uparamam—konec; pada-ambujam—lotosové nohy.
Ó Kṛṣṇo, ti, kteří neustále naslouchají, opěvují a opakují si Tvé transcendentální činnosti nebo kteří nalézají potěšení v tom, jak to dělají druzí, jistě vidí Tvé lotosové nohy, které jediné dokáží zastavit opakované rození a smrt.
Svrchovaného Pána Śrī Kṛṣṇu nelze spatřit naším současným podmíněným zrakem. Abychom Ho viděli, musíme svůj pohled změnit tím, že vyvineme jiné životní podmínky, plné spontánní lásky k Bohu. Když byl Śrī Kṛṣṇa osobně přítomný na planetě Zemi, ne každý Ho viděl jako Nejvyšší Osobnost Božství. Materialisté jako Rāvaṇa, Hiraṇyakaśipu, Kaṁsa, Jarāsandha a Śiśupāla byli po hmotné stránce vysoce kvalifikované osobnosti, ale přítomnost Pána nebyli schopni ocenit. To znamená, že i když je Pán přímo před našima očima, nemůžeme Ho vidět, pokud nemáme potřebný pohled. Tuto nezbytnou kvalifikaci vyvineme jedině oddanou službou, která začíná nasloucháním o Pánu ze správných zdrojů. Jednou z nejoblíbenějších knih, kterou lidé obecně často poslouchají, přednášejí, opakují atd., je Bhagavad-gītā, ale někdy shledáváme, že posluchač, přednašeč atd., přestože vykonává tuto oddanou službu, nevidí Pána tváří v tvář. Příčinou je to, že śravaṇa, první bod, je velice důležitý. Nasloucháme-li ze správných zdrojů, účinky se dostaví velice rychle. Lidé většinou naslouchají neautorizovaným osobám. Tyto neautorizované osoby mohou mít vysoké akademické vzdělání, ale jelikož nedodržují zásady oddané služby, naslouchat jim je vyloženou ztrátou času. Někdy texty vykládají tak, jak to vyhovuje jejich osobním záměrům. Ze všeho nejdříve tedy musíme vyhledat pravého a kvalifikovaného mluvčího, a od něho pak můžeme naslouchat. Jakmile je naslouchání dokonalé a úplné, ostatní procesy budou také automaticky dokonalé.
Transcendentální činnosti Pána jsou různé, a naslouchání o kterékoliv z nich může přinést požadovaný výsledek, pokud o nich nasloucháme dokonalým způsobem. Činnosti Pána v Bhāgavatamu začínají u Jeho styků s Pāṇḍuovci. Je zde též mnoho jiných zábav Pána, které popisují Jeho jednání s asury a ostatními. A v desátém zpěvu je potom uvedeno Jeho vznešené jednání s Jeho milostnými družkami, gopīmi, a také s Jeho řádnými manželkami ve Dvārace. Jelikož Pán je absolutní, Jeho jednání má vždy tutéž transcendentální povahu. Lidé ovšem někdy při neautorizovaném naslouchání dávají přednost vyprávění o Jeho stycích s gopīmi. Tyto sklony jsou příznakem smyslných tužeb posluchače a pravý přednašeč Pánových zábav se proto takovému naslouchání vždy vyhýbá. Musíme o Pánovi naslouchat od samého začátku, ať už se jedná o Śrīmad-Bhāgavatam nebo o nějaké jiné písmo, a to nám postupně pomůže dosáhnout dokonalosti. Není proto správné pokládat Pánovy styky s Pāṇḍuovci za méně důležité, než jsou Jeho styky s gopīmi. Musíme mít neustále na paměti, že Pán je vždy transcendentální vůči veškeré hmotné připoutanosti. Ve všech výše uvedených jednáních Pána je Pán za všech okolností hlavní postavou, a naslouchat o Něm a o Jeho oddaných či protivnících je prospěšné pro duchovní život. Je řečeno, že všechny Vedy a Purāṇy byly vytvořeny proto, abychom mohli obnovit svůj ztracený vztah s Ním. Naslouchání všem těmto písmům je naprosto nezbytné.