SLOKA 48
aho me paśyatājñānaṁ
hṛdi rūḍhaṁ durātmanaḥ
pārakyasyaiva dehasya
bahvyo me ’kṣauhiṇīr hatāḥ
aho—ó; me—moje; paśyata—pohleď; ajñānam—nevědomost; hṛdi — v srdci; rūḍham—umístěný v; durātmanaḥ—hříšného; pārakyasya—určeného pro druhé; eva—jistě; dehasya—těla; bahvyaḥ—mnoho a mnoho; me—mnou; akṣauhiṇīḥ—střetnutím dvou vojenských jednotek; hatāḥ — zabito.
Král Yudhiṣṭhira řekl: Ach, můj nešťastný osud! Jsem ten nejhříšnější člověk! Pohleď na mé srdce, kolik je v něm nevědomosti! Toto tělo, které je nakonec určené pro druhé, zabilo mnoho a mnoho šiků bojovníků.
Vojenská jednotka akṣauhiṇī se skládá z 21 870 válečných vozů, 21 870 slonů, 109 650 pěších bojovníků a 65 600 jezdců. A v bitvě na Kurukṣetře bylo zabito mnoho akṣauhiṇī. Mahārāja Yudhiṣṭhira, nejzbožnější král světa, na sebe bral zodpovědnost za zabití takového obrovského množství živých bytostí, protože důvodem k bitvě bylo, aby on mohl zasednout zpátky na trůn. Toto tělo je konec konců určeno pro druhé. Dokud je v něm život, má tělo sloužit ostatním, a je-li mrtvé, pak má být potravou psů a šakalů nebo červů. Král litoval, že kvůli tak dočasnému tělu se odehrál tak veliký masakr.