SLOKA 40
lalita-gati-vilāsa-valguhāsa-
praṇaya-nirīkṣaṇa-kalpitorumānāḥ
kṛtam anukṛtavatya unmadāndhāḥ
prakṛtim agan kila yasya gopa-vadhvaḥ
lalita-přitažlivý; gati-pohyby; vilāsa-fascinující činy; valguhāsa-sladký úsměv; praṇaya-milující; nirīkṣaṇa-hledící na; kalpita-smýšlení; urumānāḥ-oslavovaný; kṛta-manu-kṛta-vatyaḥ-při napodobování pohybů; unmada-andhāḥ-zešílet v extázi; prakṛtim-charakteristiky; agan-prošly; kila-jistě; yasya-Jehož; gopa-vadhvaḥ-pastýřky.
Nechť mou mysl poutá jedině Pán Śrī Kṛṣṇa, jehož pohyby a milostné úsměvy přitahovaly dívky z Vrajadhāmu (gopī), které pak napodobovaly Pánova charakteristická gesta (když je opustil během tance rāsa).
V intenzívní extázi láskyplné služby dosáhly dívky z Vrajabhūmi kvalitativní jednoty s Pánem. Tančily s Ním na stejné úrovni, objímaly Ho se snoubeneckou láskou, žertovně se na Něho usmívaly a hleděly na Něho láskyplným pohledem. Oddaní jako Bhīṣmadeva nepochybně vysoce chválí Pánův vztah s Arjunou, ale vztah gopī s Pánem je ještě vznešenější, neboť jejich láskyplná služba je ještě čistší. Arjunovi se milostí Pána dostalo té přízně, že mu Pán přátelsky sloužil jako vozataj, ale neobdařil Arjunu stejnou silou. Gopī se Pánu ovšem prakticky vyrovnaly, neboť s Ním dosáhly stejného postavení. Bhīṣmova touha vzpomínat na gopī je modlitbou, aby v posledním stádiu svého života měl i jejich milost. Pán je spokojenější, když jsou oslavováni Jeho čistí oddaní, a proto Bhīṣmadeva provolával slávu nejen Arjunovi, k němuž byl bezprostředně přitahován, ale také vzpomínal na gopī, jimž se za jejich láskyplnou službu Pánu dostalo jedinečných možností. Rovnost gopī s Pánem nesmíme nikdy zaměňovat s osvobozením sāyujya, kterého dosahují impersonalisté. Jejich rovnost je rovností dokonalé extáze, kdy všechna pojetí odlišnosti mizí, neboť zájmy milence a milované se ztotožní.