SLOKA 11
dehaṁ mānuṣam āśritya
kati varṣāṇi vṛṣṇibhiḥ
yadu-puryāṁ sahāvātsīt
patnyaḥ katy abhavan prabhoḥ
deham—tělo; mānuṣam—přesně takové, jaké má člověk; āśritya—přijímající; kati varṣāṇi—kolik let; vṛṣṇibhiḥ—ve společnosti Vṛṣṇiovců, potomků Vṛṣṇiho dynastie; yadu-puryām—ve Dvārace, sídle Yaduovců; saha—s; avātsīt—Pán žil; patnyaḥ—manželek; kati—kolik; abhavan—bylo; prabhoḥ—Pána.
“Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá hmotné tělo, a přesto se zjevuje jako lidská bytost. Kolik roků strávil s potomky Vṛṣṇiho? S kolika ženami se oženil a kolik let žil ve Dvārace?”
Na mnoha místech je uvedeno, že Nejvyšší Osobnost Božství je sac-cid-ānanda-vigraha, osoba s duchovním tělem plným blaženosti. Rysy Pánova těla jsou narākṛti-přesně takové, jaké má lidská bytost. Zde je stejná skutečnost zopakována slovy mānuṣam āśritya, která vyjadřují, že Pán přijímá tělo stejné, jako je tělo člověka. Všude se potvrzuje, že Kṛṣṇa není v žádném případě nirākāra neboli beztvarý. Má svou podobu, která je stejná jako podoba lidské bytosti. O tom není pochyb.