SLOKA 42
yato yato dhāvati daiva-coditaṁ
mano vikārātmakam āpa pañcasu
guṇeṣu māyā-raciteṣu dehy asau
prapadyamānaḥ saha tena jāyate
yataḥ yataḥ—z jednoho místa na druhé nebo z jednoho postavení do druhého; dhāvati—spekuluje; daiva-coditam—shodou okolností či uvažováním; manaḥ—mysl; vikāra-ātmakam—zaměňující jeden druh myšlení, cítění a chtění za druhý; āpa—na konec získá (mentalitu); pañcasu—v době smrti (když se hmotné tělo zcela promění ve hmotu); guṇeṣu—(mysl, která není osvobozená, se připoutá) k hmotným vlastnostem; māyā-raciteṣu—kde hmotná energie vytvoří podobné tělo; dehī—duše, která přijme toto tělo; asau—ona; prapadyamānaḥ—odevzdaná (těmto podmínkám); saha—s; tena—podobným tělem; jāyate—narodí se.
“V době smrti dostane živá bytost určité tělo, které odpovídá myšlení, cítění a chtění mysli zapletené do plodonosných činností. Jinými slovy, tělo se vyvíjí podle toho, co se děje v mysli. Ke změnám těla dochází kvůli její přelétavosti; jinak by duše mohla setrvávat ve svém původním, duchovním těle.”
Každý může snadno pochopit, že mysl je přelétavá a stále mění kvalitu svého myšlení, cítění a chtění. O tom mluví Arjuna v Bhagavad-gītě (6.34):
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva suduṣkaram
Mysl je cañcala, přelétavá, a prodělává výrazné změny. Arjuna proto uznal, že ovládnout mysl není možné; bylo by to stejně těžké, jako ovládnout vítr. Kdyby byl například člověk na lodi, kterou by po řece nebo moři hnal nezkrotně silný vítr, loď by se nakláněla a zmítala ve vlnách a bylo by nesmírně těžké ji řídit. Mohla by se dokonce i převrhnout. Proto musí živá bytost v oceánu mentální spekulace a převtělování (bhava-samudra) nejprve ovládnout mysl.
Mysl lze ovládnout usměrněními, a to je účel systému yogy (abhyāsa-yoga-yuktena). Jógový systém však využívá umělých prostředků, a proto se může stát, zvláště v současném věku Kali, že člověk neuspěje. Když však mysl zaměstná v rámci bhakti-yogy, milostí Kṛṣṇy ji může velice snadno ovládnout. Proto Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučoval: harer nāma harer nāma harer nāmaiva kevalam. Je třeba neustále zpívat svaté jméno Pána, neboť svaté jméno se neliší od Hariho, Nejvyšší Osoby.
Neustálým zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry lze upřít mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), a tak dosáhnout dokonalosti yogy. Jinak se bude přelétavá mysl oddávat mentální spekulaci s cílem dosáhnout smyslového požitku a živá bytost se bude muset přemisťovat z jednoho druhu těla do druhého. Mysl se totiž umí vztahovat pouze k hmotným prvkům neboli ke smyslovému požitku, který je iluzorní. Māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān (Bhāg. 7.9.43). Darebáci (vimūḍhān), kteří jsou ovládáni mentální spekulací, dělají velká opatření, aby si dočasně užívali života, ale v době smrti se musejí se svým tělem rozloučit, neboť Kṛṣṇova vnější energie jim všechno vezme (mṛtyuḥ sarva-haraś cāham). Tehdy je ztraceno vše, co duše v tomto životě vytvořila, a musí, nucena silou hmotné přírody, nevyhnutelně přijmout nové tělo. V tomto životě mohla postavit vysoký mrakodrap, ale v příštím životě bude muset kvůli své mentalitě přijmout tělo kočky, psa, stromu nebo nanejvýš poloboha. Tělo přidělují zákony hmotné přírody. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Duše se rodí na vyšších a nižších úrovních života jen kvůli svému styku se třemi kvalitami hmotné přírody.
ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthā
madhye tiṣṭhanti rājasāḥ
jaghanya-guṇa-vṛtti-sthā
adho gacchanti tāmasāḥ
“Ti, kdo se nacházejí v kvalitě dobra, spějí k vyšším planetám; ti, kdo jsou ovlivněni kvalitou vášně, zůstávají na planetách na úrovni Země a ti, kdo podléhají odporné kvalitě nevědomosti, klesají do pekelných světů.” (Bg. 14.18)
Závěrem tedy můžeme říci, že hnutí pro vědomí Kṛṣṇy poskytuje lidské společnosti tu nejvyšší obecně prospěšnou službu. Rozumnější část společnosti proto musí brát toto hnutí velice vážně v zájmu celého lidstva. Aby se člověk zachránil z koloběhu zrození a smrti, musí očistit své vědomí. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam. Musí se oprostit od všech přívlastků-“Já jsem Američan,” “Já jsem Ind,” “já jsem to,” “já jsem ono”-a pochopit, že Kṛṣṇa je původní pán a my jsme Jeho věční služebníci. Jakmile jsou smysly očištěné a zaměstnané službou Kṛṣṇovi, člověk dosahuje nejvyšší dokonalosti. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je hnutím bhakti-yogy. Vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga. Dodržováním jeho zásad se člověk odpoutá od hmotných výmyslů a dosáhne původního věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, vztahu služebníka a pána. To je, stručně řečeno, cílem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.