SLOKA 20
itthaṁ yaśodā tam aśeṣa-śekharaṁ
matvā sutaṁ sneha-nibaddha-dhīr nṛpa
haste gṛhītvā saha-rāmam acyutaṁ
nītvā sva-vāṭaṁ kṛtavaty athodayam
ittham—tak; yaśodā—matka Yaśodā; tam aśeṣa-śekharam—Kṛṣṇu, jenž byl korunou všeho příznivého a nepřipadalo v úvahu, že by byl špinavý; matvā—považující; sutam—za svého syna; sneha-nibaddha-dhīḥ—kvůli intenzivní náladě lásky; nṛpa—ó králi (Mahārāji Parīkṣite); haste—za ruku; gṛhītvā—beroucí; saha-rāmam—s Balarāmou; acyutam—Kṛṣṇu, jenž nikdy neklesá; nītvā—přivádějící; sva-vāṭam—domů; kṛtavatī—vykonala; atha—nyní; udayam—jas díky tomu, že Ho vykoupala, oblékla a ozdobila šperky.
Milý Mahārāji Parīkṣite, Yaśodā, Kṛṣṇova matka, pod vlivem intenzivní lásky považovala Kṛṣṇu, jenž byl korunou všeho bohatství, za svého syna. Vzala tedy Kṛṣṇu i Balarāmu za ruce a přivedla Je domů, kde vykonala své povinnosti-celé Je vykoupala, oblékla a nakrmila.
Kṛṣṇa je stále krásný, čistý a vznešený a nepotřebuje, aby Ho někdo myl, koupal či oblékal, ale matka Yaśodā Ho z lásky považovala za své obyčejné dítě a konala své povinnosti, aby její syn neustále zářil.