SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
kvacid vanāśāya mano dadhad vrajāt
prātaḥ samutthāya vayasya-vatsapān
prabodhayañ chṛṅga-raveṇa cāruṇā
vinirgato vatsa-puraḥsaro hariḥ
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; kvacit—jednoho dne; vana-āśāya—s touhou pobavit se piknikem v lese; manaḥ—mysl; dadhat—věnoval pozornost; vrajāt—a vydal se mimo Vrajabhūmi; prātaḥ—časně ráno; samutthāya—poté, co probudil; vayasya-vatsa-pān—pasáčky a telátka; prabodhayan—aby všichni vstali, budil je a říkal jim o svém plánu; śṛṅga-raveṇa—hrou na trubku z kravského rohu; cāruṇā—nádhernou; vinirgataḥ—vyšli z Vrajabhūmi; vatsa-puraḥsaraḥ—ženoucí svá stáda telat před sebou; hariḥ—Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, jednoho dne se Kṛṣṇa rozhodl, že posnídá na pikniku v lese. Vstal brzy ráno, zatroubil na svou trubku z kravského rohu a jejím nádherným zvukem probudil všechny pasáčky a telátka. Potom se Kṛṣṇa a chlapci, ženoucí každý své stádo telat před sebou, vydali z Vrajabhūmi do lesa.