SLOKA 27
tān vīkṣya kṛṣṇaḥ sakalābhaya-prado
hy ananya-nāthān sva-karād avacyutān
dīnāṁś ca mṛtyor jaṭharāgni-ghāsān
ghṛṇārdito diṣṭa-kṛtena vismitaḥ
tān—všechny tyto chlapce; vīkṣya—když viděl; kṛṣṇaḥ—Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; sakala-abhaya-pradaḥ—jenž je zdrojem nebojácnosti všech bytostí; hi—jistě; ananya-nāthān—zvláště pasáčků, pro které neexistoval nikdo kromě Kṛṣṇy; sva-karāt—z Jeho ruky; avacyutān—vymkli se; dīnān ca—bezmocní; mṛtyoḥ jaṭhara-agni-ghāsān—kteří vstoupili jako stébla do ohně v břiše Aghāsury, jenž byl velice troufalý a hladový, jako zosobněná smrt (asura musel mít velkou chuť k jídlu, když přijal tak obrovské tělo); ghṛṇā-arditaḥ—proto, soucitný ze své bezpříčinné milosti; diṣṭa-kṛtena—tím, co zařídila Jeho vnitřní energie; vismitaḥ—i On byl na chvíli udiven.
Kṛṣṇa viděl, že všichni pasáčkové, kteří neznali žádného jiného Pána než Jeho, se Mu vymkli z ruky a byli bezmocní, neboť vstoupili jako stébla do ohně v břiše Aghāsury, jenž představoval zosobněnou smrt. Kṛṣṇa nemohl snést odloučení od svých kamarádů pasáčků. Jako kdyby viděl, že to zařídila Jeho vnitřní energie, byl na okamžik udivený a nejistý, co má dělat.