SLOKA 58
samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām
samāśritāḥ — přijali útočištĕ; ye — ti, kdo; pada — u nohou; pallava — podobných poupatům; plavam — které jsou lodí; mahat — celého hmotného stvoření, nebo také velkých duší; padam — útočištĕ; puṇya — svrchovanĕ zbožná; yaśaḥ — jehož sláva; mura-areḥ — nepřítele démona Mury; bhava — hmotné existence; ambudhiḥ — oceán; vatsa-padam — otisk telecího kopýtka; param padam — nejvyšší sídlo, Vaikuṇṭha; padam padam — na každém kroku; yat — kde; vipadām — hmotných utrpení; na — není; teṣām — pro nĕ.
Pro toho, kdo se uchýlil na loď v podobĕ lotosových nohou Pána, jenž je útočištĕm vesmírného projevu a je známý pod jménem Murāri, nepřítel démona Mury, je oceán hmotného svĕta jako voda v otisku kopýtka telete. Jeho cílem je paraṁ padam neboli Vaikuṇṭha, tedy místo, kde neexistuje hmotné utrpení – nikoliv místo, kde hrozí nebezpečí na každém kroku.
Tento překlad je převzatý z komentáře Śrīly Prabhupādy k Bhagavad-gītĕ takové, jaká je, druhé kapitole, sloce 51.
Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho tento verš shrnuje poznání předané v této části Śrīmad-Bhāgavatamu. Lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou popsány jako pallava, poupata kvĕtů, neboť jsou velmi jemné a mají růžový nádech. Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho vyjadřuje slovo pallava také to, že lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou jako stromy přání, jež dovedou splnit všechna přání Pánových čistých oddaných. I vznešení oddaní jako je Śrī Nārada, kteří jsou sami velkým útočištĕm pro podmínĕné duše v tomto vesmíru, vyhledávají útočištĕ u lotosových nohou Pána Śrī Kṛṣṇy. Je tedy přirozené, že když se Pán Kṛṣṇa projevil jako všichni chlapci a telátka z Vṛndāvanu, byli k nim jejich rodiče přitahovaní víc než kdy předtím. Pán Kṛṣṇa je zdrojem veškeré blaženosti, a jelikož je dokonale přitažlivý, je konečným cílem lásky každé bytosti.