SLOKA 46
namo guṇa-pradīpāya
guṇātma-cchādanāya ca
guṇa-vṛtty-upalakṣyāya
guṇa-draṣṭre sva-saṁvide
namaḥ — poklony; guṇa-pradīpāya — Jemu, jenž projevuje různé vlastnosti; guṇa — hmotnými kvalitami; ātma — sebe; chādanāya — jenž zahaluje; ca — a; guṇa — kvalit; vṛtti — podle činnosti; upalakṣyāya — jehož lze objevit; guṇa-draṣṭre — oddĕlenému svĕdkovi hmotných kvalit; sva — svým oddaným; saṁvide — jenž je znám.
Klaníme se Tobĕ, ó Pane, jenž projevuješ různé hmotné a duchovní vlastnosti. Zahaluješ se hmotnými kvalitami a přesto činnost týchž hmotných kvalit nakonec vyjevuje Tvou existenci. Zaujímáš od hmotných kvalit oddĕlené postavení svĕdka a plnĕ Tĕ znát mohou jen Tvoji oddaní.
Slovo guṇa má různé významy: tři základní kvality hmotné přírody, tzn. dobro, vášeň a nevĕdomost; ušlechtilé vlastnosti, jež osoba projevuje díky své zbožnosti a duchovní pokročilosti; anebo vnitřní smysly jako mysl a inteligence. Slovo pradīpāya znamená „Jemu, jenž projevuje či osvĕtluje“. Nāga-patnī zde tedy oslovují Nejvyššího Pána jako „toho, kdo projevuje všechny hmotné a duchovní vlastnosti a kdo dává živým bytostem vĕdomí“. Pána je možné vidĕt nahlédnutím za oponu hmotné přírody, a proto se Mu říká guṇātma-cchādanāya. Pokud nĕkdo metodicky a inteligentnĕ studuje působení hmotných kvalit, dospĕje nakonec k závĕru, že existuje Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž projevuje svou energii klamu, aby mátl ty, kdo se Mu neodevzdávají.
Pána kvality přírody nikdy neovlivňují, neboť je jejich svĕdkem, a proto je osloven guṇa-draṣṭre. Slovo sva znamená „vlastní“, takže sva-saṁvide vyjadřuje, že Pána Kṛṣṇu mohou znát jen Jeho lidé, oddaní, a také to, že v konečném smyslu se jen Pán sám může znát dokonale. Proto bychom mĕli přijmout pokyny, které Pán Kṛṣṇa dává v Bhagavad-gītĕ, a bez okolků dospĕt ke správnému závĕru – zcela se odevzdat lotosovým nohám Pána. Mĕli bychom tedy Pána pokornĕ oslavovat podle příkladu Nāga-patnī.