SLOKA 5
sarit-saraḥ-prasravaṇormi-vāyunā
kahlāra-kañjotpala-reṇu-hāriṇā
na vidyate yatra vanaukasāṁ davo
nidāgha-vahny-arka-bhavo ’ti-śādvale
sarit — řek; saraḥ — a jezer; prasravaṇa — (dotýkajícím se) proudů; ūrmi — a vln; vāyunā — vĕtrem; kahlāra-kañja-utpala — lotosů kahlāra, kañja a utpala; reṇu — pyl; hāriṇā — unášený; na vidyate — nebylo; yatra — kde; vana-okasām — pro obyvatele lesa; davaḥ — trýznivé horko; nidāgha — letního období; vahni — lesními požáry; arka — a sluncem; bhavaḥ — vytvářené; ati-śādvale — kde byla spousta zelené trávy.
Vítr čeřící vlny na jezerech a na proudících řekách unášel pyl mnoha druhů lotosů a leknínů a pak celou oblast Vṛndāvanu ochlazoval. Ti, kdo tam žili, proto netrpĕli horkem žhnoucího letního slunce a sezónních lesních požárů. Ve Vṛndāvanu bylo vždy množství čerstvé zelené trávy.