SLOKA 16
gopīnāṁ paramānanda
āsīd govinda-darśane
kṣaṇaṁ yuga-śatam iva
yāsāṁ yena vinābhavat
gopīnām — pro mladé dívky pečující o krávy; parama-ānandaḥ — nejvĕtší štĕstí; āsīt — nastalo; govinda-darśane — když vidĕly Govindu; kṣaṇam — jeden okamžik; yuga-śatam — sto vĕků; iva — jako; yāsām — pro nĕž; yena — nĕhož (Kṛṣṇy); vinā — bez; abhavat — stal se.
Mladé gopī zažívaly nejvĕtší štĕstí, když vidĕly, že se Govinda vrací domů, protože i jediný okamžik bez Jeho společnosti ji připadal jako sto vĕků.
Poté, co Kṛṣṇa zachránil pasáčky před planoucím lesním požárem, zachránil také dcery pastevců před planoucím požárem odloučení od Nĕho. Gopī v čele se Śrīmatī Rādhārāṇī cítí tu nejhlubší lásku ke Kṛṣṇovi a každý okamžik, kdy jsou od Nĕho odloučené, jim připadá jako milióny let. Gopī jsou nejvĕtší oddané Boha a jejich konkrétní zábavy s Kṛṣṇou budou v této knize popsány pozdĕji.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k devatenácté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Spolknutí lesního požáru“.