SLOKA 12
kṛṣṇaṁ nirīkṣya vanitotsava-rūpa-śīlaṁ
śrutvā ca tat-kvaṇita-veṇu-vivikta-gītam
devyo vimāna-gatayaḥ smara-nunna-sārā
bhraśyat-prasūna-kabarā mumuhur vinīvyaḥ
kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; nirīkṣya — když pozorovaly; vanitā — pro všechny ženy; utsava — slavnost; rūpa — jehož krása; śīlam — a povaha; śrutvā — když slyšely; ca — a; tat — Jím; kvaṇita — rozeznívanou; veṇu — flétny; vivikta — jasnou; gītam — píseň; devyaḥ — manželky polobohů; vimāna-gatayaḥ — cestující v letadlech; smara — Amorem; nunna — vzrušená; sārāḥ — jejich srdce; bhraśyat — vypadávající; prasūna-kabarāḥ — kvĕty uvázané ve vlasech; mumuhuḥ — vyvedené z míry; vinīvyaḥ — s povolujícími se opasky.
Kṛṣṇova krása a povaha jsou svátkem pro všechny ženy. Však i srdce manželek polobohů, létajících se svými manžely v letadlech, rozechvíval Amor, když zahlédly Kṛṣṇu a uslyšely zvučnou píseň Jeho flétny. Natolik je to vyvedlo z míry, že jim vypadaly kvĕty z vlasů a opasky se jim povolily.
V knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda komentuje: „(Tento verš naznačuje, že) transcendentální zvuk Krišnovy flétny se nesl do všech koutů vesmíru. Je také pozoruhodné, že gopī vĕdĕly o různých letadlech létajících po nebi.“
Polobohynĕ vzrušovaly tóny Kṛṣṇovy flétny dokonce i když sedĕly na klínech svých manželů polobohů. Gopī tedy uvažovaly, že by je za jejich extatické milostné zalíbení v Kṛṣṇovi nemĕl nikdo hanĕt, neboť Kṛṣṇa byl přece pasáček z jejich vlastní vesnice, a bylo tedy přirozené, že Ho mĕly rády. Když po Kṛṣṇovi šílely i polobohynĕ, jak by mohly chudé pozemské pasačky z Kṛṣṇovy vesnice zabránit tomu, aby se Jeho láskyplné pohledy a tóny Jeho flétny zcela zmocnily jejich srdcí?
Gopī také vzaly v úvahu, že polobozi neprojevovali žádnou závist, přestože si všimli, že jejich manželky mají zalíbení v Kṛṣṇovi. Polobozi mají ve skutečnosti velmi vytříbenou kulturu a inteligenci, a když tedy létají ve svých letadlech, pravidelnĕ berou své ženy s sebou, aby mohly vidĕt Kṛṣṇu. Gopī si myslely: „Naproti tomu naši manželé jsou závistiví. Takže i nevĕdomé lanĕ jsou na tom lépe než my a polobohynĕ jsou také velmi požehnané, kdežto my, nebohé lidské bytosti v postavení mezi nimi, jsme velké nešťastnice.“