SLOKA 13
gāvaś ca kṛṣṇa-mukha-nirgata-veṇu-gīta
pīyūṣam uttabhita-karṇa-puṭaiḥ pibantyaḥ
śāvāḥ snuta-stana-payaḥ-kavalāḥ sma tasthur
govindam ātmani dṛśāśru-kalāḥ spṛśantyaḥ
gāvaḥ — krávy; ca — a; kṛṣṇa-mukha — z úst Pána Kṛṣṇy; nirgata — který vycházel; veṇu — flétny; gīta — písnĕ; pīyūṣam — nektar; uttabhita — zdviženýma; karṇa — ušima; puṭaiḥ — jež sloužily jako nádoby; pibantyaḥ — pijící; śāvāḥ — telata; snuta — prýštící; stana — z jejich vemen; payaḥ — mléko; kavalāḥ — jejichž plné tlamy; sma — jistĕ; tasthuḥ — nehnutĕ stála; govindam — Pána Kṛṣṇy; ātmani — v mysli; dṛśā — svým pohledem; aśru-kalāḥ — s očima plnýma slz; spṛśantyaḥ — dotýkající se.
Krávy pily nektar písnĕ flétny, který vycházel z Kṛṣṇových úst, a zdvižené uši jim k tomu sloužily jako nádoby. Telátka s tlamami plnými mléka z vlhkých struků svých matek stála bez hnutí a prostřednictvím očí zalitých slzami si brala Govindu do svého nitra, kde Ho v srdci objímala.