SLOKA 18
hantāyam adrir abalā hari-dāsa-varyo
yad rāma-kṛṣṇa-caraṇa-sparaśa-pramodaḥ
mānaṁ tanoti saha-go-gaṇayos tayor yat
pānīya-sūyavasa-kandara-kandamūlaiḥ
hanta — ó; ayam — tento; adriḥ — kopec; abalāḥ — ó přítelkynĕ; hari-dāsa-varyaḥ — nejlepší z Pánových služebníků; yat — protože; rāma-kṛṣṇa-caraṇa — lotosových nohou Pána Kṛṣṇy a Balarāmy; sparaśa — dotekem; pramodaḥ — radostnĕ; mānam — úctu; tanoti — vzdává; saha — s; go-gaṇayoḥ — kravami, telátky a pasáčky; tayoḥ — Jim (Śrī Kṛṣṇovi a Balarāmovi); yat — protože; pānīya — vodu na pití; sūyavasa — mĕkkou trávu; kandara — jeskynĕ; kanda-mūlaiḥ — a kořínky.
Tento kopec Govardhan je nejlepší ze všech oddaných! Ó mé přítelkynĕ, tento kopec dává Kṛṣṇovi a Balarāmovi i Jejich telátkům, kravám a pasáčkům vše, co potřebují – vodu na pití, velmi mĕkkou trávu, jeskynĕ, ovoce, kvĕtiny a zeleninu. Tak tento kopec vzdává Pánovi úctu. A protože se ho dotýkají lotosové nohy Kṛṣṇy a Balarāmy, vypadá nesmírnĕ šťastnĕ.
Tento překlad je citovaný z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty (Madhya 18.34).
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje bohatství kopce Govardhanu takto: Pānīya označuje voňavou, chladivou vodu z vodopádů na Govardhanu, kterou Kṛṣṇa a Balarāma pijí a omývají si s ní nohy a ústa. Govardhan poskytuje také další nápoje, jako například med, mangovou šťávu a šťávu z plodů pīlu. Sūyavasa se vztahuje na trávu dūrvā používanou při přípravĕ obĕtiny arghya. Na Govardhanu také roste tráva, která je voňavá, mĕkká a napomáhá tomu, aby krávy zdravĕ rostly a dávaly více mléka. Proto se používá k pastvĕ transcendentálních stád. Kandara jsou jeskynĕ, kde si Kṛṣṇa, Balarāma a Jejich přátelé hrají, sedají a lehají. Tyto jeskynĕ skýtají potĕšení, když je příliš horko nebo příliš zima nebo prší. Govardhan také skýtá mĕkké kořeny k jídlu, drahokamy na zdobení tĕla, plošiny k sezení a svĕtla a zrcadla v podobĕ hladkých kamenů, lesknoucí se vody a dalších přírodních materiálů.