SLOKA 17
na hi sad-bhāva-yuktānāṁ
surāṇām īśa-vismayaḥ
matto ’satāṁ māna-bhaṅgaḥ
praśamāyopakalpate
na — ne; hi — jistĕ; sat-bhāva — kvalitou dobra; yuktānām — kteří jsou obdaření; surāṇām — polobohů; īśa — jako vládnoucí páni; vismayaḥ — klamné vnímání sebe sama; mattaḥ — Mnou; asatām — nečisté; māna — pýchy; bhaṅgaḥ — zničení; praśamāya — jako úleva pro nĕ; upakalpate — je mínĕné.
Polobozi jsou obdaření kvalitou dobra, takže by je nemĕla ovlivňovat pýcha nĕkoho, kdo se považuje za Pána. Když ničím pýchu tĕch, kterým se dobra nedostává, Mým cílem je přinést jim úlevu.
U polobohů se očekává, že budou sad-bhāva-yukta, obdaření duchovní povahou, neboť jsou povĕřenými služebníky Nejvyššího Pána. V Bhagavad-gītĕ (4.24) je řečeno:
brahmārpaṇaṁ brahma havir
brahmāgnau brahmaṇā hutam
brahmaiva tena gantavyaṁ
brahma-karma-samādhinā
„To, co se náležitĕ obĕtuje Pánu, se zduchovní.“ Polobozi se vĕnují oddané službĕ Pánu tím způsobem, že řídí různá oddĕlení správy vesmíru. Povaha polobohů neboli Pánových služebníků je tedy čistá (sad-bhāva). Když se jim nedaří žít jak náleží ke vznešenému postavení, které od Pána dostali, a nechovají se, jak by mĕli, pak nejednají jako polobozi, ale jako podmínĕné duše.
Māna, pýcha, je pro podmínĕnou duši přítĕží, která působí úzkost. Ten, kdo je pyšný, není skutečnĕ klidný a spokojený, protože nechápe a zveličuje své postavení. Když se Pánův služebník stane asat, bezbožným, Pán ho zachrání tím, že zničí pýchu, která ho vedla k jeho urážlivému či hřísnému jednání. Pán sám říká: yasyāham anugṛhṇāmi hariṣye tad-dhanaṁ śanaiḥ – „Když nĕkomu odeberu jeho takzvané bohatství, je to Mé požehnání.“
Pokročilé stádium oddané služby Pánu, jak ho popisuje Rūpa Gosvāmī, je samozřejmĕ yukta-vairāgya, používání bohatství tohoto svĕta k šíření Pánovy mise. Vĕci tohoto svĕta se zjevnĕ dají používat úžasným způsobem k šíření Boží slávy a vytváření zbožné společnosti a pokročilejší oddaný se nenechá zlákat hmotnými prostředky, ale bude je vĕrnĕ a poctivĕ využívat jen pro Pánovo potĕšení. V tomto případĕ Pán Indra zapomnĕl, že je pokorným služebníkem Boha, a Pán Kṛṣṇa proto zařídil, aby tento zmatený polobůh přišel k rozumu.