SLOKA 29
dhanyā aho amī ālyo
govindāṅghry-abja-reṇavaḥ
yān brahmeśau ramā devī
dadhur mūrdhny agha-nuttaye
dhanyāḥ — posvĕcené; aho — ach; amī — tyto; ālyaḥ — ó gopī; govinda — Govindy; aṅghri-abja — z lotosových nohou; reṇavaḥ — částečky prachu; yān — které; brahmā — Pán Brahmā; īśau — a Pán Śiva; ramā devī — Ramādevī, manželka Pána Viṣṇua; dadhuḥ — berou; mūrdhni — na své hlavy; agha — jejich hříšných reakcí; nuttaye — pro rozptýlení.
Ó dívky! Prach z Govindových lotosových nohou je tak posvátný, že i Brahmā, Śiva a bohynĕ Ramā si ho dávají na hlavu, aby rozptýlili reakce za své hříchy.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje ze śāster, že každý den pozdĕ odpoledne, když se Kṛṣṇa vracel se svými přáteli pasáčky krav z pastvin, sestupovali velcí polobozi jako Brahmā a Śiva z nebes a brali si prach z Jeho nohou.
Vznešené osobnosti, jako bohynĕ Ramā (manželka Viṣṇua), Śiva a Brahmā, nejsou v žádném případĕ hříšné. V extázi čistého vĕdomí Kṛṣṇy se ale považují za pokleslé a nečisté. Jelikož se tedy chtĕjí očistit, blaženĕ přijímají na své hlavy prach z lotosových nohou Pána.