SLOKA 43
tan-manaskās tad-alāpās
tad-viceṣṭās tad-ātmikāḥ
tad-guṇān eva gāyantyo
nātmagārāṇi sasmaruḥ
tat-manaskāḥ — s myslemi pohrouženými do myšlenek na Nĕj; tat-ālāpāḥ — rozmlouvající o Nĕm; tat-viceṣṭāḥ — napodobující Jeho činnosti; tat-ātmikāḥ — naplnĕné Jeho přítomností; tat-guṇān — o Jeho vlastnostech; eva — jednoduše; gāyantyaḥ — zpívající; na — ne; ātma — na své; āgārāṇi — domovy; sasmaruḥ — vzpomínaly.
Mysli mĕly pohroužené do myšlenek na Nĕj, rozmlouvaly o Nĕm, přehrávaly Jeho zábavy a cítily se naplnĕné Jeho přítomností. Zatímco hlasitĕ opĕvovaly slávu Kṛṣṇových transcendentálních činností, úplnĕ zapomnĕly na své domovy.
Pro čisté oddané Pána ve skutečnosti odloučení od Kṛṣṇy neexistuje. I když Kṛṣṇa gopī zdánlivĕ opustil, byly s Ním ve skutečnosti pevnĕ spojené duchovním procesem śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, naslouchání o slávĕ Pána a jejího opĕvování.