SLOKA 2
śarad-udāśaye sādhu-jāta-sat-
sarasijodara-śrī-muṣā dṛśā
surata-nātha te ’śulka-dāsikā
vara-da nighnato neha kiṁ vadhaḥ
śarat — podzimu; uda-āśaye — ve vodní nádrži; sādhu — překrásnĕ; jāta — vyrostlých; sat — jemných; sarasi-ja — lotosů; udara — uprostřed; śrī — krásu; muṣā — jenž předčí; dṛśā — s Tvým pohledem; surata-nātha — ó Pane lásky; te — Tvé; aśulka — získané bez placení; dāsikāḥ — služebnice; vara-da — ó dárce požehnání; nighnataḥ — pro Tebe, který zabíjíš; na — ne; iha — v tomto svĕtĕ; kim — proč; vadhaḥ — vražda.
Ó Pane lásky, Tvůj pohled předčí svou krásou kvĕtní lůžko toho nejjemnĕjšího, dokonale tvarovaného lotosu v podzimní tůni. Ó dárce požehnání, Ty zabíjíš služebnice, které se Ti daly, aniž za to nĕco chtĕly. Není to snad vražda?
Kvĕtní lůžko podzimního lotosu oplývá mimořádnou krásou, ale tuto jedinečnou nádheru předčí krása Kṛṣṇova pohledu.