KAPITOLA TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Zabití býčího démona Ariṣṭy
Tato kapitola popisuje, jak Kṛṣṇa zabil Ariṣṭāsuru a jak Kaṁsa reagoval, když se od Nārady dozvĕdĕl, že Kṛṣṇa a Balarāma jsou synové Vasudevy.
Démon Ariṣṭa chtĕl zabít Kṛṣṇu i Balarāmu, a tak přijal podobu obrovského býka s ostrými rohy. Když se přiblížil ke Kṛṣṇovĕ vesnici pastevců, všichni se vydĕsili, ale Pán je uklidnil, a jakmile Ho býčí démon napadl, chytil ho za rohy a odhodil ho víc jak pĕt metrů od sebe. Přestože byl Ariṣṭa zesláblý, ještĕ stále chtĕl na Kṛṣṇu zaútočit a zalitý potem napadl Pána znovu. Tentokrát ho Kṛṣṇa uchopil za rohy, mrštil jím o zem a ztloukl ho jako hromadu mokrého prádla. Démon zvracel krev a hned zemřel. Potom se Kṛṣṇa a Rāma, oslavovaní polobohy a pasáčky, vrátili do vesnice.
Krátce nato přišel krále Kaṁsu navštívit Nārada Muni, velký mudrc mezi polobohy. Oznámil králi, že Kṛṣṇa a Balarāma nejsou synové Nandy, ale Vasudevy. Právĕ kvůli strachu z Kaṁsy svĕřil Vasudeva oba chlapce do Nandovy péče. Navíc, řekl Nārada, Jejich rukama Kaṁsa zemře.
Kaṁsa se třásl strachy a hnĕvem, když to všechno slyšel, a rozčílenĕ začal přemýšlet, jak by Kṛṣṇu a Balarāmu zničil. Zavolal si démony Cāṇūru a Muṣṭiku a přikázal jim oba bratry zabít v průbĕhu zápasu. Potom si promluvil s Akrūrou, který byl mistrem v konání svých povinností. Vzal Akrūru za ruku a přesvĕdčil ho, aby jel do Vraji a přivezl oba chlapce do Mathury. Akrūra souhlasil, že splní Kaṁsův příkaz, a potom se vrátil domů.
SLOKA 1: Śukadeva Goswāmī pravil: Poté dorazil do vesnice pastevců démon Ariṣṭa. Objevil se v podobĕ býka s velkým hrbem a otřásal zemí tím, jak ji rozrýval svými kopyty.
SLOKA 2: Ariṣṭāsura pronikavĕ bučel a hrabal do zemĕ. Se zdviženým ocasem a strnulým pohledem začal hroty svých rohů rozrývat náspy a přitom co chvíli po troškách kálel a močil.
SLOKA 3-4: Můj milý králi, kolem hrbu rohatého Ariṣṭāsury se vznášely mraky, neboť si ho spletly s horou, a když pastevci a pasačky démona vidĕli, jímala je hrůza. Březí krávy a tĕhotné ženy jeho pronikavý řev dokonce tak polekal, že potratily.
SLOKA 5: Domácí zvířala utekla strachy z pastvin, ó králi, a všichni obyvatelé spĕchali k Pánu Govindovi, aby jim poskytl útočištĕ, a křičeli: „Kṛṣṇo, Kṛṣṇo!“
SLOKA 6: Když Nejvyšší Pán vidĕl komunitu pastevců rozrušenou a prchající strachy, uklidnil je slovy „Nebojte se.“ Potom takto zavolal na býčího démona:
SLOKA 7: Ty hlupáku! Co si myslíš, že dĕláš, ty zloduchu, když dĕsíš komunitu pastevců a jejich zvířata, zatímco Já jsem tady, abych trestal zkažené darebáky, jako jsi ty!
SLOKA 8: Poté, co neklesající Pán Hari pronesl tato slova, poplácal se dlanĕmi po pažích, a tímto hlasitým zvukem Ariṣṭu ještĕ více rozzuřil. Pán potom nenucenĕ položil svou mocnou, hadu podobnou paži na rameno přítele a postavil se démonovi čelem.
SLOKA 9: Takto vyprovokovaný Ariṣṭa ryl jedním kopytem do zemĕ a pak Kṛṣṇu zuřivĕ napadl, zatímco mraky poletovaly kolem jeho zdviženého ocasu.
SLOKA 10: Ariṣṭa namířil hroty svých rohů přímo před sebe a se strnulým, výhružným pohledem, který na Pána Kṛṣṇu upíral koutky svých krví podlitých očí, k Nĕmu vyrazil plnou rychlostí jako blesk vržený Indrou.
SLOKA 11: Nejvyšší Pán Kṛṣṇa chytil Ariṣṭāsuru za rohy a odhodil ho osmnáct kroků dozadu, jako by to mohl učinit slon v boji se svým sokem.
SLOKA 12: Býčí démon, takto odvržený Nejvyšším Pánem, vstal, a přestože tĕžce oddechoval a potil se po celém tĕle, opĕt Ho napadl s tupou zuřivostí.
SLOKA 13: Když Ariṣṭa zaútočil, Pán Kṛṣṇa ho chytil za rohy a srazil ho na zem nohou. Potom ho Pán ztloukl, jako kdyby byl mokré šaty, a nakonec mu vytrhl jeden z rohů a bil ho tím, dokud démon neležel natažený na zemi.
SLOKA 14: Ariṣṭāsura zvracel krev, vydatnĕ kálel a močil, kopal nohama, koulel očima, a takto se v bolestech odebral do sídla Smrti. Polobozi uctili Pána Kṛṣṇa tím, že Ho zasypávali kvĕty.
SLOKA 15: Když takto zabil býčího démona Ariṣṭu, vstoupil On, který je festivalem pro oči gopī, společnĕ s Balarāmou do vesnice pastevců.
SLOKA 16: Poté, co byl Ariṣṭāsura usmrcen Kṛṣṇou, jehož činnosti jsou úžasné, šel Nārada Muni promluvit ke králi Kaṁsovi. Tento mocný mudrc s božským zrakem oslovil krále následovnĕ.
SLOKA 17: (Nārada řekl Kaṁsovi:) Yaśodino dítĕ byla ve skutečnosti dcera a Kṛṣṇa je syn Devakī. A Rāma je syn Rohiṇī. Vasudeva ze strachu svĕřil Kṛṣṇu a Balarāmu do péče svému příteli Nandovi Mahārājovi, a právĕ tito dva chlapci pozabíjeli tvé lidi.
SLOKA 18: Když to vládce Bhojů uslyšel, rozzuřil se a ztratil vládu nad svými smysly. Popadl ostrý meč a chtĕl zabít Vasudevu.
SLOKA 19: Nārada však zadržel Kaṁsu připomínkou, že příčinou jeho smrti se mají stát dva synové Vasudevy. Kaṁsa pak nechal Vasudevu a jeho ženu spoutat železnými řetĕzy.
SLOKA 20: Když Nārada odešel, zavolal si král Kaṁsa Keśīho a nařídil mu: „Jdi zabít Rāmu a Kṛṣṇu.“
SLOKA 21: Král Bhojů dále svolal své ministry, v čele s Muṣṭikou, Cāṇūrou, Śalou a Tośalou, a také své pečovatele o slony. Poté je takto oslovil:
SLOKA 22-23: Moji milí hrdinní Cāṇūro a Muṣṭiko, prosím poslouchejte. Rāma a Kṛṣṇa, synové Ānakadundubhiho (Vasudevy), žijí v Nandovĕ vesnici pastevců. Bylo předpovĕzeno, že tito dva chlapci se stanou příčinou mé smrti. Až sem budou přivezeni, zabijte Je pod záminkou, že Je vyzýváte k zápasu.
SLOKA 24: Postavte zápasnickou arénu s mnoha tribunami pro diváky a přiveďte všechny obyvatele mĕsta i okolních oblastí, aby zhlédli otevřenou soutĕž.
SLOKA 25: Ty, pečovateli o slony, můj dobrý človĕče, bys mĕl postavit slona Kuvalayāpīḍu k bránĕ do zápasnické arény a přimĕt ho, aby zabil mé dva nepřátele.
SLOKA 26: Na Caturdaśī zahajte obĕť luku podle příslušných védských pokynů. Obřadnĕ obĕtujte vhodné druhy zvířat velkodušnému Pánu Śivovi.
SLOKA 27: Poté, co Kaṁsa tímto způsobem udĕlil příkazy svým ministrům, jako dalšího si zavolal Akrūru, nejvýznamnĕjšího z Yaduovců. Kaṁsa znal umĕní, jak si zajistit osobní prospĕch, a tak vzal Akrūrovu ruku do své a takto k nĕmu promluvil:
SLOKA 28: Můj milý Akrūro, velký dobrodinče, prosím prokaž mi z úcty přátelskou laskavost. Nikdo jiný mezi Bhoji a Vṛṣṇiovci k nám není tak laskavý jako ty.
SLOKA 29: Šlechetný Akrūro, ty své povinnosti konáš vždy s vážností, a proto na tobĕ závisím, tak jako mocný Indra přijal útočištĕ u Pána Viṣṇua, aby dosáhl svých cílů.
SLOKA 30: Jeď prosím do Nandovy vesnice, kde žijí dva synové Ānakadundubhiho, a neprodlenĕ Je sem přivez na tomto kočáře.
SLOKA 31: Polobozi, kteří jsou pod ochranou Viṣṇua, poslali tyto dva chlapce jako mou smrt. Přivez Je sem a také vyzvi Nandu a ostatní pastevce, aby přijeli s vazalskými dary.
SLOKA 32: Až Kṛṣṇu a Balarāmu přivezeš, nechám Je zabít svým slonem, který je mocný jako samotná smrt. A pokud mu snad uniknou, nechám Je zabít svými zápasníky, kteří jsou silní jako blesk.
SLOKA 33: Až budou ti dva mrtví, zabiji Vasudevu a všechny Jejich naříkající příbuzné – Vṛṣṇiovce, Bhoje a Daśārhy.
SLOKA 34: Zabiji i svého starého otce Ugrasenu, který dychtí po mém království, jeho bratra Devaku a také všechny své ostatní nepřátele.
SLOKA 35: Potom, můj příteli, bude tato zemĕ zbavená trnů.
SLOKA 36: Můj starší příbuzný Jarāsandha a můj milý přítel Dvivida jsou mí vĕrní dobrodinci, stejnĕ jako Śambara, Naraka a Bāṇa. Je všechny využiji k pozabíjení tĕch králů, kteří udržují spojenectví s polobohy, a pak budu vládnout zemi.
SLOKA 37: Když nyní znáš mé zámĕry, přivez prosím okamžitĕ Kṛṣṇu a Balarāmu, aby mohli být svĕdky obĕti luku a vidĕt bohatství hlavního mĕsta Yaduovců.
SLOKA 38: Śrī Akrūra pravil: Ó králi, zkušenĕ jsi vymyslel, jak se vyhnout svému neštĕstí. Ale přesto, človĕk by mĕl být vyrovnaný v úspĕchu i v neúspĕchu, protože je to zajisté osud, co vytváří výsledky jeho jednání.
SLOKA 39: Obyčejná osoba je odhodlaná plnit si své touhy, přestože jí v tom osud brání. Proto zažívá štĕstí i neštĕstí. Nicménĕ i tak splním tvůj pokyn.
SLOKA 40: Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co dal král Kaṁsa Akrūrovi tyto pokyny, propustil své ministry a odebral se do svých komnat. Akrūra se také vrátil domů.