SLOKA 15
evaṁ kukudminaṁ hatvā
stūyamānaḥ dvijātibhiḥ
viveśa goṣṭhaṁ sa-balo
gopīnāṁ nayanotsavaḥ
evam — takto; kukudminam — hrbatého (býčího démona); hatvā — poté, co zabil; stūyamānaḥ — opĕvovaný; dvijātibhiḥ — brāhmaṇy; viveśa — vstoupil; goṣṭham — do vesnice pastevců; sa-balaḥ — s Pánem Balarāmou; gopīnām — gopī; nayana — pro oči; utsavaḥ — který je festivalem.
Když takto zabil býčího démona Ariṣṭu, vstoupil On, který je festivalem pro oči gopī, společnĕ s Balarāmou do vesnice pastevců.
Tento verš je příkladem vznešeného kontrastu duchovních vlastností Śrī Kṛṣṇy. V jediném čtyřřádkovém verši se zároveň dozvídáme, že Pán Kṛṣṇa zabil mocného a zlotřilého démona a že Jeho chlapecká sličnost skýtala radostné potĕšení Jeho mladým přítelkyním. Pán Kṛṣṇa je tvrdý jako blesk, nebo jemný jako růže – podle našeho postoje vůči Nĕmu. Démon Ariṣṭa chtĕl Kṛṣṇu a všechny Jeho přátele zabít, a tak ho Pán zbil do podoby mokrého hadru a zabil ho. Gopī však Kṛṣṇu milovaly a tak jim Pán mladicky oplácel jejich milostné city.