SLOKA 31
śrī-śuka uvāca
evaṁ bruvāṇā virahāturā bhṛśaṁ
vraja-striyaḥ kṛṣṇa-viṣakta-mānasāḥ
visṛjya lajjāṁ ruruduḥ sma su-svaraṁ
govinda dāmodara mādhaveti
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; evam — takto; bruvāṇāḥ — hovořící; viraha — z pocitů odloučení; āturāḥ — rozrušené; bhṛśam — zcela; vraja-striyaḥ — ženy z Vraji; kṛṣṇa — ke Kṛṣṇovi; viṣakta — připoutané; mānasāḥ — jejich mysli; visṛjya — odhazující; lajjām — stud; ruruduḥ sma — naříkaly; su-svaram — hlasitĕ; govinda dāmodara mādhava iti — ó Govindo, ó Dāmodare, ó Mādhavo.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Takto hovořily ženy z Vraji, jež byly ke Kṛṣṇovi tak připoutané, že je nadcházející odloučení od Nĕho nesmírnĕ rozrušovalo. Poté odhodily veškerý stud a hlasitĕ naříkaly: „Ó Govindo! Ó Dāmodare! Ó Mādhavo!“
Dlouhou dobu gopī pečlivĕ skrývaly svou milostnou lásku ke Kṛṣṇovi. Když ale nyní Kṛṣṇa odjíždĕl, byly tak zoufalé, že již déle své city skrývat nedovedly.