SLOKA 21
tasmād bhadre sva-tanayān
mayā vyāpāditān api
mānuśoca yataḥ sarvaḥ
sva-kṛtaṁ vindate ’vaśaḥ
tasmāt—proto; bhadre—moje milá sestro (buď požehnána); sva-tanayān—pro své syny; mayā—mnou; vyāpāditān—nešťastně zahubené; api—ačkoliv; mā anuśoca—nebuď smutná; yataḥ—protože; sarvaḥ—každý; sva-kṛtam—výsledky svých činů; vindate—musí si vytrpět či užít; avaśaḥ—ovládán prozřetelností.
“Moje milá sestro Devakī, buď požehnána. Každý si musí vytrpět či užít výsledky svého jednání, ovládán prozřetelností. Proto prosím nenaříkej pro své syny, které jsem nešťastně zahubil.”
V Brahma-saṁhitě (5.54) je uvedeno:
yas tv indra-gopam athavendram aho sva-karma-
bandhānurūpa-phala-bhājanam ātanoti
karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājāṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Každý, počínaje nepatrným hmyzem nazývaným indra-gopa, až po Indru, krále nebeských planet, musí přijmout výsledky svých plodonosných činností. Navenek nám může připadat, že někdo trpí nebo si užívá z nějakých vnějších důvodů, ale skutečným důvodem je jeho vlastní plodonosné jednání. Dokonce i když někdo někoho zabije, rozumí se, že smrt byla pro zabitou osobu výsledkem jejích vlastních činností a ten, kdo zabíjel, jednal jako prostředník hmotné přírody. Kaṁsa tedy na základě hlubokého rozboru toho, co se stalo, prosil Devakī o odpuštění. On nebyl příčinou smrti Devakiných synů; tou byl jejich osud. Za těchto okolností by měla Devakī Kaṁsovi prominout a bez nářku zapomenout na jeho minulé činy. Kaṁsa přiznal svou chybu, ale zároveň vše, co udělal, řídila prozřetelnost. Sám byl možná bezprostřední příčinou smrti Devakiných synů, ale vzdálenou příčinou bylo jejich dřívější jednání. Tak tomu skutečně bylo.