SLOKA 9-13
vāsitārthe ’bhiyudhyadbhir
nāditaṁ śuśmibhir vṛṣaiḥ
dhāvantībhiś ca vāsrābhir
udho-bhāraiḥ sva-vatsakān
itas tato vilaṅghadbhir
go-vatsair maṇḍitaṁ sitaiḥ
go-doha-śabdābhiravaṁ
veṇūnāṁ niḥsvanena ca
gāyantībhiś ca karmāṇi
śubhāni bala-kṛṣṇayoḥ
sv-alaṅkṛtābhir gopībhir
gopaiś ca su-virājitam
agny-arkātithi-go-vipra-
pitṛ-devārcanānvitaiḥ
dhūpa-dīpaiś ca mālyaiś ca
gopāvāsair mano-ramam
sarvataḥ puṣpita-vanaṁ
dvijāli-kula-nāditam
haṁsa-kāraṇḍavākīrṇaiḥ
padma-ṣaṇḍaiś ca maṇḍitam
vāsita — plodným (krávám); arthe — kvůli; abhiyudhyadbhiḥ — kteří spolu bojovali; nāditam — znĕjící; śuśmibhiḥ — pohlavnĕ vzrušenými; vṛṣaiḥ — býky; dhāvantībhiḥ — pobíhajícími; ca — a; vāsrābhiḥ — krávami; udhaḥ — vemeny; bhāraiḥ — obtĕžkanými; sva — za svými; vatsakān — telaty; itaḥ tataḥ — sem a tam; vilaṅghadbhiḥ — poskakujícími; go-vatsaiḥ — telaty; maṇḍitam — ozdobené; sitaiḥ — bílými; go-doha — dojení krav; śabda — zvuky; abhiravam — znĕjící; veṇūnām — fléten; niḥsvanena — hlasitými; ca — a; gāyantībhiḥ — kteří zpívali; ca — a; karmāṇi — o činech; śubhāni — příznivých; bala-kṛṣṇayoḥ — Balarāmy a Kṛṣṇy; su — krásnĕ; alaṅkṛtābhiḥ — ozdobenými; gopībhiḥ — ženami pastevců; gopaiḥ — pastevci; ca — a; su-virājitam — zářící; agni — obĕtního ohnĕ; arka — slunce; atithi — hostů; go — krav; vipra — brāhmaṇů; pitṛ — předků; deva — a polobohů; arcana — uctíváním; anvitaiḥ — plným; dhūpa — vonnými tyčinkami; dīpaiḥ — lampami; ca — a; mālyaiḥ — kvĕtinovými girlandami; ca — také; gopa-āvāsaiḥ — díky domům pastevců; manaḥ-ramam — velmi přitažlivé; sarvataḥ — na všech stranách; puṣpita — kvetoucím; vanam — lesem; dvija — ptáků; ali — a včel; kula — roji; nāditam — znĕjící; haṁsa — labutĕmi; kāraṇḍava — a určitým druhem kachen; ākīrṇaiḥ — naplnĕnými; padma-ṣaṇḍaiḥ — lotosovými loubími; ca — a; maṇḍitam — zkrášlené.
Gokula znĕla na všech stranách hlasy býků v říji, kteří spolu bojovali o plodné krávy, bučením krav, které se snažily, obtĕžkané svými vemeny, dohonit svá telata, zvukem dojení a bílých telat poskakujících sem a tam, hlasitou hrou na flétnu a zpĕvem o všepříznivých činech Kṛṣṇy a Balarāmy z hrdel pastevců a jejich žen, kteří vesnici rozzářili svými skvostnĕ ozdobenými odĕvy. Domy pastevců v Gokule, se svým hojným náčiním pro uctívání obĕtního ohnĕ, slunce, nečekaných hostů, krav, brāhmaṇů, předků a polobohů, působily naprosto okouzlujícím dojmem. Na všech stranách se rozprostíral kvetoucí les znĕjící hejny ptáků a roji včel a zkrášlený jezery plnými labutí, kachen kāraṇḍava a lotosových loubí.
I když byla Gokula pohroužená v zármutku kvůli odloučení od Pána Kṛṣṇy, Pán expandoval svou vnitřní energii, aby tento konkrétní projev Vraji zahalil a dovolil Uddhavovi spatřit bĕžný ruch a radost ve Vraji při západu slunce.