SLOKA 24
dāna-vrata-tapo-homa
japa-svādhyāya-saṁyamaiḥ
śreyobhir vividhaiś cānyaiḥ
kṛṣṇe bhaktir hi sādhyate
dāna — rozdáváním milodarů; vrata — přísnými sliby; tapaḥ — askezí; homa — ohňovými obĕtmi; japa — osobním pronášením manter; svādhyāya — studiem védských textů; saṁyamaiḥ — a dodržováním usmĕrňujících zásad; śreyobhiḥ — příznivými činnostmi; vividhaiḥ — různými; ca — také; anyaiḥ — jinými; kṛṣṇe — Pánu Kṛṣṇovi; bhaktiḥ — oddaná služba; hi — vskutku; sādhyate — je uskutečnĕna.
Oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi je dosažena rozdáváním milodarů, přísnými sliby, askezí a ohňovými obĕtmi, japou, studiem védských textů, dodržováním usmĕrňujících zásad a konáním mnoha jiných příznivých činností.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje zde popsané procesy takto: Dāna – dary Pánu Viṣṇuovi a Jeho oddaným. Vrata – dodržování slibů, jako je Ekādaśī. Tapas – zřeknutí se smyslového požitku v zájmu Kṛṣṇy. Homa – ohňové obĕti pro Viṣṇua. Japa – osobní pronášení svatých jmen Pána. Svādhyāya – studium a recitace védských textů, jako je Gopāla-tāpanī Upaniṣad.