SLOKA 43
tāḥ kiṁ niśāḥ smarati yāsu tadā priyābhir
vṛndāvane kumuda-kunda-śaśāṅka-ramye
reme kvaṇac-caraṇa-nūpura-rāsa-goṣṭhyām
asmābhir īḍita-manojña-kathaḥ kadācit
tāḥ — na ty; kim — zda; niśāḥ — noci; smarati — vzpomíná; yāsu — za nichž; tadā — tehdy; priyābhiḥ — se svými milovanými přítelkynĕmi; vṛndāvane — ve vṛndāvanském lese; kumuda — díky lotosům; kunda — a jasmínům; śaśāṅka — a díky mĕsíci; ramye — přitažlivému; reme — užíval si; kvaṇat — cinkající; caraṇa-nūpura — (kde) nákotníčky; rāsa-goṣṭhyām — ve skupinĕ vĕnující se tanci rāsa; asmābhiḥ — s námi; īḍita — oslavované; manojña — okouzlující; kathaḥ — námĕty o kom; kadācit — nĕkdy.
Vzpomíná na ty noci ve vṛndāvanském lese, tak rozkošné díky lotosům, jasmínům a jasnému mĕsíci? Když jsme oslavovaly Jeho okouzlující zábavy, užíval si s námi, svými milovanými přítelkynĕmi, v kruhu tance rāsa, který znĕl hudbou nákotníčků.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī sdílí následující hlubokou realizaci, která z tohoto verše vychází: „Gopī vĕdĕly, že žádné místo nemůže být tak krásné jako Vṛndāvan. Nikde jinde ve vesmíru by nebylo možné najít tak okouzlující scenérii jako ve vṛndāvanském lese, provonĕném zbožnými kvĕtinami a ozářeném svĕtlem úplňku, který se odrážel na klidných vlnách svaté řeky Yamuny. Nikdo nemiloval Kṛṣṇu tolik jako gopī, a tak Mu také nikdo jiný nemohl porozumĕt. Gopī poskytovaly Kṛṣṇovi důvĕrnou službu, kterou mohly jen ony přivést k dokonalosti. Trpĕly tedy při pomyšlení, že je Pán Kṛṣṇa připraven o Vṛndāvan a o jejich službu. Byly prosté veškerého hmotného chtíče, a byly zklamané proto, že nemohou svou láskyplnou službou poskytovat Kṛṣṇovi štĕstí. Nedokázaly si vůbec představit, že by si Kṛṣṇa užíval nĕkde jinde tak jako ve Vṛndāvanu v jejich společnosti.“