SLOKA 52
he nātha he ramā-nātha
vraja-nāthārti-nāśana
magnam uddhara govinda
gokulaṁ vṛjinārṇavāt
he nātha — ó Pane; he ramā-nātha — ó Pane bohynĕ štĕstí; vraja-nātha — ó Pane vesnice pastevců; ārti — utrpení; nāśana — ó ničiteli; magnam — ponořenou; uddhara — vyzvedni; govinda — ó Govindo; gokulam — Gokulu; vṛjina — neštĕstí; arṇavāt — z oceánu.
Ó Pane, ó Pane bohynĕ štĕstí, ó Pane Vraji! Ó ničiteli veškerého utrpení, Govindo, prosím vyzvedni svou Gokulu z oceánu neštĕstí, ve kterém se topí!
Śrīla Viśvanātha Cakravartī předkládá následující vhled do této scény: Nĕkdo by mohl gopīm navrhnout: „Proč jednoduše neodejdete nĕkam jinam? Opusťte Vṛndāvan, a pak se nebudete muset dívat na tyto řeky, hory a lesy. Zakryjte si oči odĕvy, použijte inteligenci, abyste přivedly své mysli na nĕjaké jiné myšlenky, a tak na Kṛṣṇu zapomeňte.“ Gopī na tento návrh odpovídají v předchozím verši: „My žádnou inteligenci již nevlastníme, neboť nás o ni Kṛṣṇa svou svrchovanou krásou a šarmem připravil.“
Nyní v tomto verši emoce gopī natolik sílí, že dívky už Uddhavu přehlížejí, obracejí se k Mathuře a s pokorným nářkem oslovují samotného Kṛṣṇu. Oslovují Ho jako Vrajanātha, protože v minulosti mladý Kṛṣṇa sehrál mnoho neuvĕřitelných zábav, aby ochránil své milované vesničany, jako například když zvedl kopec Govardhan a zahubil mnoho nestvůrných démonů. V tomto srdceryvném verši gopī volají na Kṛṣṇu, aby si vzpomnĕl na úžasný sladký vztah, který spolu kdysi mĕli jako nevinní vesničané. Śrī Kṛṣṇa se staral o krávy svého otce s opravdovou láskou a gopī se na Nĕho obracejí, aby si na tyto povinnosti vzpomnĕl a vrátil se, ať v nich může pokračovat.