SLOKA 56
sarid-vana-giri-droṇīr
vīkṣan kusumitān drumān
kṛṣṇaṁ saṁsmārayan reme
hari-dāso vrajaukasām
sarit — řeky; vana — lesy; giri — hory; droṇīḥ — a údolí; vīkṣan — když vidĕl; kusumitān — kvetoucí; drumān — stromy; kṛṣṇam — na Kṛṣṇu; saṁsmārayan — podnĕcující vzpomínání; reme — s radostí; hari-dāsaḥ — služebník Pána Hariho; vraja-okasām — pro obyvatele Vraji.
Jak ten služebník Pána Hariho hledĕl na řeky, lesy, hory, údolí a kvetoucí stromy ve Vraji, s radostí inspiroval obyvatele Vṛndāvanu tím, že jim připomínal Pána Kṛṣṇu.
Śrīla Śrīdhara Svāmī poukazuje na to, že když se Uddhava toulal po Vṛndāvanu, připomínal obyvatelům Vraji Kṛṣṇu tím, že se jich ptal na zábavy, které Pán sehrál na každém z tĕchto míst – u řek, v lesích, na horách a v údolích. Tak Uddhava sám zakoušel v jejich společnosti velkou transcendentální blaženost.